Johana Švarcová

Charakter 4

Eduard Hofman
Důležitým zprostředkovatelem informací o nových produktech se na začátku šedesátých let stala televize. Ve vysílání bylo třeba zřetelně oddělit reklamy od běžného programu. Eduard Hofman v roce 1964 nakreslil a režíroval krátký film Trio. Jeden charakter z tohoto snímku se o tři roky později objevil v televizním vysílání, aby střežil hranici mezi reklamním blokem a ostatními programy. Původně se mu říkalo Pumprlík, ale televizní diváci mu brzy dali jméno Pan Vajíčko.

Charakter 3

Jiří Havlíček, Pavel Ryška
Jméno Pérák bylo utvořeno z obecného názvu pero, respektive péro a přípony -ák, často odvozující hovorová pojmenování. Jméno bylo motivováno nápadným znakem, tedy péry - ocelovými pružinami na nohou, pomocí kterých dokázal tento kreslený charakter zdolat i ty největší překážky. Stopy legendárního fantoma, který se poprvé objevil v roce 1946, jsou v české vizuální kultuře patrné více jak sedmdesát let.

OMG!!!

Janek Rous
Studie případu OMG je zmenšeným modelem celorepublikové problematiky (nejen) kulturní politiky současnosti a ukazuje, kam až je třeba upírat pozornost, aby bylo vůbec možné se na tomto poli smysluplně pohybovat a konat. Zároveň zkoumá pestrou a různorodou pavučinu zájmových skupin, které se v této oblasti chtějí realizovat či se alespoň podílet na jednotlivých rozhodnutích.
OMG je ovšem i určitou (ač ještě ne zcela potvrzenou) nadějí, že přísným a vytrvalým kritickým dohledem nad formováním veřejné instituce (institucí veřejného zájmu) lze i zvnějšku rozhodovacího aparátu dosáhnout přesvědčivých výsledků a měnit leckterá chybná či skandální rozhodnutí i po jejich přijetí.

Charakter 2

Miroslav Barták
Miroslav Barták (*1938) vystudoval námořní akademii a v šedesátých letech se plavil na obchodních lodích jako inženýr. Když mohl ve volných chvílích kreslit, nelákaly ho motivy exotických krajin ani zvláštní fyziognomie místních obyvatel. Na čtvrtce papíru netoužil ukázat, jak dovedně umí vnější svět znázornit; chtěl spíš zjistit, co o něm může vypovědět v čarách kresby. Velmi brzy našel pro své pečlivě režírované scény ideálního aktéra: mužskou figuru, jejímž podstatným rysem jsou chybějící ústa.

Charakter 1

Jiří Havlíček, Pavel Ryška
V liniích kresby jsme zvyklí číst podobně, jako ve fyzických rysech lidské tváře. Z několika čar a bodů jsme schopni rozeznat nejen osobnost, ale také odhadnout, v jakém rozpoložení se právě nachází. Kreslené charaktery se staly běžnou součástí našeho vizuálního prostředí. Budeme z nich číst svědectví o našich vlastnostech a našem jednání, které se právě díky charakteru osvobozuje od tíhy osudového určení.
1 2 3
4