sociální vyloučení
0:52:52

Architektura soužití: VinziRast-mittendrin

Vojtěch Sigmund, Karolína Kripnerová, Janek Rous
Potkali se v zimě roku 2009 při studentských nepokojích, kdy prostory obsazené univerzitní budovy poskytly útočiště jak protestujícím studentům, tak lidem bez domova. Nutný dialog a vyjednávání, které mezi nocležníky a demonstranty vykrystalizovaly, vedly k jednoduchému objevu: Lidé bez domova a studenti mohou na svých cílech pracovat spolu.

Prostory péče - institucionální experiment v Čechách

Veronika Čechová, Silvie Šeborová, Anna Remešová + 7 more
Komu všemu by galerie měly být přístupné a nejsou? Jsou tu pro rodiče s malými dětmi a jiné pečující osoby? Jsou tu pro děti, nemocné či jinak handicapované? Chovají se galerie k umělcům a umělkyním, jejichž práci prezentují, férově? Proč jsou produkční výstav, na rozdíl od kurátorů a umělců, neviditelné? Mohou se lidé pracující ve sféře současného umění vyhnout (sebe-)vykořisťování, (sebe-)prekarizaci?
01:27:32
0:07:57

Zákon zachování násilí

Kolektiv Prádelna, Tomáš Kajánek, Jakub Valenta
Strukturální násilí finančních trhů, vykonávané ve formě propouštění, ztrátě jistot či nevýhodných půjček, se dříve či později projeví v podobě sebevražd, zločinnosti, zneužívání návykových látek a řadě dalších každodenních násilných aktů. A tak je namístě se ptát: Je možné takový zákon porušit? A kdo si to může dovolit?

Diskuse nad publikací BRNOX / Průvodce brněnským Bronxem

David Oplatek, Pavel Barša, Kateřina Šedá + 6 more
Publikace má podobu průvodce 10 trasami po Cejlu a jeho okolí (Brnox) a od svého vydání v roce 2016 vzbudila řadu kladných i kritických ohlasů. Smyslem diskuse přímo v místech, jichž se kniha týká, bylo vyslechnout názory pozvaných účastnic a účastníků a následně o nich debatovat.
Diskuse je doplněna několika následnými rozhovory k tématu publikace Brnox, její možné interpretaci a hodnocení.
0:09:09

Seno, sláma, skládka

Petra Janda, Jan Ságl, Dagmar Šubrtová + 19 more
Seno, sláma, skládka se zabývá jak reflexí důsledků období zemědělské kolektivizace, tak současnými ekofeministickými perspektivami. Zaměřují se na mezidruhovou solidaritu, ohleduplné a udržitelné vztahy a soužití a vykreslují situace, kdy příroda kontaminovaná lidským působením přebírá otěže a znovu nastoluje rovnováhu, které se člověk může ale také nemusí zúčastnit.

Architektura soužití - Bellevue di Monaco

Vojtěch Sigmund, Karolína Kripnerová, Janek Rous
Projekt Bellevue di Monaco se nachází v několika domech v centru Mnichova. Domy měly být původně zbourány za účelem postavení luxusních bytů, záměr města však zvrátila skupina aktivistů guerillovou rekonstrukcí jednoho z bytů. Následná migrační krize roku 2015 podnítila zformování oficiálního družstva, složeného z několika stovek místních obyvatel, které si domy pronajalo a přetvořilo je na multifunkční centrum.
01:55:56
0:41:36

Program Keiko Sei pro speciální školu v Ústí nad Labem (2002)

Keiko Sei
Uvádíme pásmo programů, které v roce 2002 pro žákyně a žáky speciální školy v Ústí nad Labem připravila Keiko Sei se skupinou kolegů a přátel. Většinu stopáže natočili sami žáci jako součást hry, zaměřené na podporu jejich tvůrčího potenciálu a lidského i občanského sebeuvědomování.
0:08:09

Totožnost

Valérie Leray, Svejkovský Zdeněk, Rafani + 7 more
Výstava Totožnost, chápaná jako příspěvek ke snaze o posilování individuálního ikolektivního sebeuvědomění, představuje různorodé umělecké přístupy akcentující téma identity. Ty vycházejí z tvůrčích i společenských zájmů oslovených autorek aautorů a zároveň kontextualizují specifické projevy této problematiky odehrávající sev odlišných, ale přesto v mnohém se prolínajících reáliích globálního světa.
01:24:12

Přístup k umění

Bojana Coklyat
Americká kurátorka Bojana Coklyat popisuje ve své prezentaci vlastní zkušenosti s přístupem k lidem se zdravotním postižením v České republice. Coklyat realizovala během svého ročního pobytu v České republice výzkum, který se zabýval naším galerijním prostředím. V prezentaci se zaměřuje na práva zdravotně postižených osob a komentuje snahu našich galerií a muzeí vytvářet programy pro návštěvníky s nejrůznějšími druhy postižení.

Modern Genealogy

Kader Attia
Kader Attia se zabývá koloniální a postkoloniální minulostí, citlivě odkrývá komplikované a „nevyvážené“ vztahy mezi západním a ne-západním světem a zkoumá jejich vzájemnou kulturní, politickou, společenskou a technologickou výměnu. Dlouhodobě se ve své tvorbě vrací k architektuře, zejména k prostředí, které architektura vytváří, společně s jejím prostorovým a politickým rozměrem.
01:44:44

LACKA - Ladislava Gažiová

Ladislava Gažiová
Ladislava Gažiová je malířka, kurátorka a aktivistka, pocházející ze Slovenska a dlouhodobě žijící v Praze. Pro její ranou tvorbu je typická inspirace graffiti, užívání šablon a sprejů a práce se společenskými tématy. V posledních letech se však Gažiová věnuje spíše kurátorské práci, ve které jsou společenská témata, respektive téma romské menšiny, středobodem její práce.
01:04:16

Your Life is Waiting

Lisa Forestell, Rayner Lily Alma, Jakub Černý + 1 more
O povaze šílenství se debatuje už od starověku. Duševní nemoc je však vynálezem moderní doby spojené s institucionalizací psychiatrie. Podle Michela Foucaulta to byla potřeba buržoazie 18. století odklidit neposlušné jedince z veřejné sféry, která vedla k zavedení zvláštních ústavů pro tzv. duševně choré. V rámci těchto „cel pro nežádoucí“ se pak psychiatrie vyvinula ve vědeckou disciplínu.
01:57:56

Let it Pop

Kamiel Klaasse, Adam Gebrian
Přednáška s názvem Let it pop se zaměřuje na prostory vytvářející různorodý život, ve kterém mohou praskat naše sociální bubliny. Vystupuje nizozemský architekt a spoluzakladatel ateliéru NL Architects Kamiel Klaasse s propagátorem architektury Adamem Gebrianem.

Segregace

Csaba Nemes, Róbert Gabriš, Sead Kazanxhiu + 4 more
Výstava Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí! Vol.2 (Ohlédnutí po 10 letech.), si klade za cíl přispět ke zviditelnění problému segregace Romů a to nejen v českém vzdělávacím systému. Poukazuje na explicitní i skrytý rasismus, který se může skrývat za zdánlivě neutrálními frázemi provázejícími diskuzi o oddělění Romů od zbytku „bílé“ společnosti.
Součástí výstavy byla i veřejná diskuse, v rámci níž umělci probírali téma výstavy, tedy segregaci romských dětí ve vzdělávání a také hranice mezi uměním a aktivismem.