Knihovna Romafuturismo

místo knihovna Romafuturismo
tagy dekolonizace romská emancipace diskriminace sociální vyloučení literatura
ůčinkující Tereza Stejskalová, Ladislava Gažiová
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
interview David Přílučík
překlad Zuzana Rousová
kategorie Reportáže
publikováno 30. 3. 2018
jazyk Česky / English
embed link icon

V Praze byla otevřena Knihovna Romafuturismo​, zaměřující se na emancipaci diskriminovaných etnik a kultur. Kolekce postupně shromažďovaných děl romských autorů knih vzniká díky iniciativě Ladislavy Gažiové, která jejich výběr konzultuje s romisty i aktivisty. Jejím hlavním zájmem je sbírka evropských autorů, ovšem i s přesahy do mimoevropských zemí. K dispozici jsou i knihy na téma romské kultury, emancipace a postkoloniálního myšlení aplikovatelného na problematiku situace Romů.

Knihovnu lze vnímat také jako platformu pro setkávání se nad kulturními a politickými tématy, prezentaci autorů a romských osobností, ad. Primárním cílem knihovny je zapojení romských komunit, které by se měly stát hlavním aktérem v diskusi.

související s
Knihovna Romafuturismo

Si četli

Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči.
0:58:33

Naša rómska fotografia - Přednáška k výstavě Andrej Pešta - Baro frajeris

Přednáška historičky a teoretičky Petry Hanákové s názvem Naša rómska fotografia proběhla v prostoru fotograf zone při příležitosti výstavy Andrej Pešta - Baro frajeris.
01:02:01

Artlist:Talk – Tamara Moyzes

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.

“Kde si včera bol?” aneb umění jako alibi

Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.
0:04:28

Ti, kteří raději kopřivy

V roce 1966 reagovala brněnská umělkyně Marie Filippovová na román Ti, kteří raději kopřivy klasika japonské literatury Džuničiró Tanizakiho. Zajímala se v tuto dobu intenzivně o japonskou kaligrafii a východní kulturu. Je tedy přirozené, že když roku 1965 vyšel tento román v překladu Vlasty Hilské, sáhla po něm i ona.