Seno, sláma, skládka

Skupinový výstavní projekt  Seno, sláma, skládka  připravila pro prostory Galerie Václava Špály Společnost Jindřicha Chalupeckého. Výstava je ohlédnutím za ikonickou realizací Zorky Ságlové v rámci výstavy  Někde něco  (společně s Janem Ságlem, Bělou Kolářovou a Jiřím Kolářem), uvedené v Galerii Václava Špály v roce 1969 pod dramaturgickým vedením Jindřicha Chalupeckého.

Ságlová tehdy do galerie navezla velké množství schnoucího sena, vojtěšky a slámy, kterou s přáteli chodili pravidelně obracet a k této činnosti vybízeli také publikum. Díla dvou desítek místních i mezinárodních umělců a umělkyň vybraná pro výstavu  Seno, sláma, skládka  se zabývají jak reflexí důsledků období zemědělské kolektivizace, tak současnými ekofeministickými perspektivami. Zaměřují se na mezidruhovou solidaritu, ohleduplné a udržitelné vztahy a soužití a vykreslují situace, kdy příroda kontaminovaná lidským působením přebírá otěže a znovu nastoluje rovnováhu, které se člověk může ale také nemusí zúčastnit.

související s
Seno, sláma, skládka

0:08:09

Totožnost

Výstava Totožnost, chápaná jako příspěvek ke snaze o posilování individuálního ikolektivního sebeuvědomění, představuje různorodé umělecké přístupy akcentující téma identity. Ty vycházejí z tvůrčích i společenských zájmů oslovených autorek aautorů a zároveň kontextualizují specifické projevy této problematiky odehrávající sev odlišných, ale přesto v mnohém se prolínajících reáliích globálního světa.
0:06:09
0:04:14

Rozpor

Tuto výstavu drží pohromadě rozpor. V klasické logice by takový výrok neobstál, protože pojem rozpor se v ní vztahuje pouze na případy, kdy se dvě abstraktní hodnoty vylučují, a nemohou tak společně utvářet cokoliv nového.
0:10:48

Bienále Ve věci umění 2022

Výstava je sborem hlasů, který je někdy harmonický a jindy kakofonický a který hledá cesty, jimiž je možné zpochybnit zažité příběhy o zcela soběstačných hrdinských postavách, jež dokážou vyvinout mimořádné úsilí ke zdolávání nepřízně osudu. Odkud pochází rčení, že co nás nezabije, to nás – a za jakou cenu – posílí?

Architektura soužití - Osada Bedřiška

Ostravská osada Bedřiška je dlouhodobě řazena k tzv. sociálně vyloučeným lokalitám. Bedřiška ovšem zdaleka nesplňuje charakteristiku vyloučené lokality, jak si je mnozí z nás představují. Lidé zde žijí rádi, osadu považují za svůj domov a společnými silami se snaží starat jak o vlastní domy, tak o veřejný prostor.
0:06:09