„Definitivní tečka za kauzou Lety? Vepřín převzalo Muzeum romské kultury“ - tak zní titulek aktuálního článku z regionálních novin Deník.cz. Samotný výkup vepřína vybudovaného v roce 1972 na místě dřívějšího tzv. cikánského tábora, který v letech 1942–1943 sloužil jako koncentrační tábor pro romské obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava, má konečně uzavřít spory státu s aktivisty, jež se vlečou od půlky 90. let 20. století. Ačkoliv předání areálu bývalého vepřína do rukou Muzea romské kultury je symbolicky nesmírně významný okamžik, periodicky se opakující výroky politiků zpochybňující utrpení vězňů v táboře odhalují, že kauza Lety stále žije. Existence vepřína totiž spíše umocňovala obecnější spor o výklad historie tábora a jeho místo ve vyprávění českých dějin.
V diskuzi se hosté věnovali úpravě místa bývalého koncentračního tábora v nový památník. Co, jakým způsobem a pro koho by měl památník připomínat? Jak budovat památník v situaci, kdy se na různých rovinách stále vede spor o výklad daného místa a jeho role v kolektivní paměti? Jaké funkce – umělecká, vzdělávací, vzpomínková apod. – by památník měl plnit?
Hosté:
Anežka Bartlová (historička umění, kritička, Vysoká škola uměleckoprůmyslová)
Jana Horváthová (historička, muzeoložka, Muzeum romské kultury)
Čeněk Pýcha (historik, redaktor, Ústav pro studium totalitních režimů)
Pavel Sterec (umělec, Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně)
Moderátor:
Pavel Baloun (historik, Fakulta humanitních studií UK a Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies)
Diskuze byla součástí doprovodného programu výstavy Forensic Architecture: The Architecture of Conflict.
