Prostory péče - institucionální experiment v Čechách

Komu všemu by galerie měly být přístupné a nejsou? Jsou tu pro rodiče s malými dětmi a jiné pečující osoby? Jsou tu pro děti, nemocné či jinak handicapované? Chovají se galerie k umělcům a umělkyním, jejichž práci prezentují, férově? Proč jsou produkční výstav, na rozdíl od kurátorů a umělců, neviditelné? Mohou se lidé pracující ve sféře současného umění vyhnout (sebe-)vykořisťování, (sebe-)prekarizaci? Co zmůžou v daném ekonomickém a společenském rámci? Nakolik se mohou vzepřít kritériím grantových žádostí či nutnosti neustále něco produkovat za podmínek notorického podfinancování? Je vhodné zavádět do programů galerií a jejich vedení kvóty, pokud jsou v nich ženy a jiné minority žijící na našem území nedostatečně zastoupeny?

Podobným otázkám se v poslední době věnuje několik pražských uměleckých institucí (sdružené v iniciativě Feministická umělecká instituce), které věří, že svým způsobem fungování mohou něco změnit. V popředí jejich činnosti je téma péče – ať už se jedná o péči o umělce, o umění, o diváky nebo vnímání návštěvníků, umělců či svých zaměstnanců v první řadě jako pečovatelů nebo těch, kteří bez péče druhých nemohou běžně fungovat. Nakonec problém péče je klíčovou společenskou otázkou – my všichni péči potřebujeme, ale ve společnosti není příliš vysoce hodnocena. Jak by vypadala umělecké instituce, jejíž program není v rozporu s jejich fungováním a v níž otázky péče jsou stejně důležité jako zrealizovaný program? O jaké experimenty se jedná konkrétně a je možné je zavádět i ve větších institucích? A hlavně, mohou být umělecké instituce předvojem ostatních společenských institucí? A jak s tím vším souvisí feminismus?

Svými příspěvky se zúčastní Anna Remešová (etc.galerie) a Mary Sarycheva (Garage, Moskva), Zuzana Jakalová (display), Tereza Stejskalová (tranzit.cz), Barbora Ciprová a Veronika Čechová (Společnost Jindřicha Chalupeckého). Marek Pokorný (Plato-Ostrava), Terezie Petišková (Dům umění města Brna) a Silvie Šeborová (Moravská galerie) přijdou diskutovat o tom, nakolik je možné diskutované strategie uplatnit ve větších institucích.

Moderuje Anežka Bartlová.

související s
Prostory péče - institucionální experiment v Čechách

Ad finitum

Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.
01:22:09

Velká pardubická - nejnáročnější koňský závod v Evropě, utrpení a byznys

Skrze historický vhled navážeme na současnost a ukážeme si některé ukryté ekonomické aspekty Velké pardubické a problematiku dostihů obecně. Následně se přeneseme do utopické budoucnosti a ukážeme si, jakými způsoby je možné vztah lidí a koní napravit tak, aby se blížil více vzájemné empatické spolupráci bez vykořisťování.
0:07:57

Zákon zachování násilí

Strukturální násilí finančních trhů, vykonávané ve formě propouštění, ztrátě jistot či nevýhodných půjček, se dříve či později projeví v podobě sebevražd, zločinnosti, zneužívání návykových látek a řadě dalších každodenních násilných aktů. A tak je namístě se ptát: Je možné takový zákon porušit? A kdo si to může dovolit?
01:22:09

Velká pardubická - nejnáročnější koňský závod v Evropě, utrpení a byznys

Skrze historický vhled navážeme na současnost a ukážeme si některé ukryté ekonomické aspekty Velké pardubické a problematiku dostihů obecně. Následně se přeneseme do utopické budoucnosti a ukážeme si, jakými způsoby je možné vztah lidí a koní napravit tak, aby se blížil více vzájemné empatické spolupráci bez vykořisťování.

Architektura soužití - Osada Bedřiška

Ostravská osada Bedřiška je dlouhodobě řazena k tzv. sociálně vyloučeným lokalitám. Bedřiška ovšem zdaleka nesplňuje charakteristiku vyloučené lokality, jak si je mnozí z nás představují. Lidé zde žijí rádi, osadu považují za svůj domov a společnými silami se snaží starat jak o vlastní domy, tak o veřejný prostor.