LACKA - Ladislava Gažiová

umělci Ladislava Gažiová
místo Česká republika
tagy identita Anglické titulky nerovnost romská emancipace sociální vyloučení
režie Jakub Jurásek
ůčinkující Ladislava Gažiová
kamera Jakub Jurásek
zvuk Jakub Jurásek
střih Jakub Jurásek
interview Jakub Jurásek
překlad Deana Kolenčíková
kategorie Profily
publikováno 10. 7. 2019
jazyk Česky / English
embed link icon

Ladislava Gažiová je malířka, kurátorka a aktivistka, pocházející ze Slovenska a dlouhodobě žijící v Praze. Studovala malbu na Akademii výtvarných umění pod vedením Vladimíra Skrepla a později Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v Ateliéru Jiřího Davida. V roce 2008, kdy UMPRUM absolvovala, také získala Cenu kritiky pro mladou malbu. Pro její ranou tvorbu je typická inspirace graffiti, užívání šablon a sprejů a práce se společenskými tématy. V posledních letech se však Gažiová věnuje spíše kurátorské práci, ve které jsou společenská témata, respektive téma romské menšiny, středobodem její práce.

V roce 2016 spolu s Ondřejem Chrobákem připravila výstavu s názvem Džas bare dromeha / Jdeme dlouhou cestou v pražské galerii Nevan Contempo. Za použití jak uměleckých, tak dokumentárních kusů z archivů brněnského Muzea romské kultury kurátoři vytvořili expozici připomínající klasická národní muzea. Výsledkem byla chronologická výstava romského umění – respektive umění tvořeného Romy –, která nabourávala běžné kunsthistorické řazení umění tvořeného Romy do kategorie Art Brut. O rok později pak Gažiová ve spolupráci s tranzit.cz uspořádala diskuzi s názvem Romafuturismo. Přizvaní diskutující ve svých příspěvcích odpovídali na otázku, zda-li se Romové mohou inspirovat afrofuturistickým kulturním hnutím a dospět k emancipaci právě skrze kulturu a umění.

Výstavní koncept Džas bare dromeha Gažiová rozpracovala do většího měřítka a v roce 2017 jej představila v Moravské galerii. Výstava Vesmír je černý (O kosmos hino kalo) opět užívala archivů Muzea romské kultury, z velké části byla také ale tvořena současným uměním vytvořeným během uměleckého sympozia romských umělců ze střední a východní Evropy, které zorganizovala také Gažiová. Samotný název výstavy odkazoval k afrofuturistické naději ve vesmírné diaspoře a myšlenka Romafuturisma zde byla stěžejním bodem jak pro autorku projektu, tak umělce, jež se účastnili sympozia.

Posledním významným projektem Ladi Gažiové je Knihovna Romafuturismo, která byla otevřena v roce 2018 v pražském tranzitu. Shromažďuje literární díla evropských Romů, ale také díla pojednávající o útlaku a diskriminaci jiných skupin. Následující rok se knihovna přesunula na mostecké sídliště Chanov a pro větší míru přístupnosti byla přejmenována na Knihovnu Josefa Serinka. Knihovna Romafuturismo však nadále funguje jako platforma, která zprostředkovává kulturní program, týkající se romského etnika.

Natálie Drtinová

související s
LACKA - Ladislava Gažiová

Směrem k nule

Kurátorované Téma umělkyň Poliny Davydenko a Alice Nikitinové sdílí prožívání války pohledem ukrajinských umělců a umělkyň.
0:04:06

Kůže a masky

První, bezprostřední vlna eskapistické melancholie otevřela téma péče o duševní zdraví a zdůraznila nutnost empatie jako základní výbavy pro přežití. Pandemie současně prohloubila nerovnosti a zvýraznila neudržitelnost ekonomického uspořádání růstu. To vše v dílech této generace nahrává holistickému přístupu k léčení a vytváří třaskavou směs upřímné sounáležitosti ve stavu rozšířeného vědomí i kritického odstupu a ironie vůči marketingovému esoterismu.

Architektura soužití - Bellevue di Monaco

Projekt Bellevue di Monaco se nachází v několika domech v centru Mnichova. Domy měly být původně zbourány za účelem postavení luxusních bytů, záměr města však zvrátila skupina aktivistů guerillovou rekonstrukcí jednoho z bytů. Následná migrační krize roku 2015 podnítila zformování oficiálního družstva, složeného z několika stovek místních obyvatel, které si domy pronajalo a přetvořilo je na multifunkční centrum.
01:49:36

HYB4 Talks: Nadšením nájem nezaplatíš: v divadle, filmu, vizuálním umění i překladatelství

Na neudržitelné pracovní podmínky ve svých oborech za poslední dva roky upozornili čeští divadelní tvůrci, překladatelky, kulturní novinářky a naposledy i lidé různých profesí z filmového průmyslu. Všichni dali hlasitě najevo, že se už v pracovním životě nechtějí cítit jako křeček v kole - připojili se tak k vizuálním umělcům, kteří na nízké honoráře a paradoxní nadprodukci upozorňovali v minulosti mnohokrát.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
0:30:42