Modern Genealogy

umělci Kader Attia
místo VI PER
tagy V angličtině k poslechu urbanismus postkolonialismus sociální vyloučení architektura umělecký výzkum
ůčinkující Kader Attia
kamera Artur Magrot
zvuk Artur Magrot
střih Artur Magrot
kategorie Artist Talks
publikováno 16. 12. 2019
jazyk Česky / English
embed link icon

Kader Attia se zabývá koloniální a postkoloniální minulostí, citlivě odkrývá komplikované a „nevyvážené“ vztahy mezi západním a ne-západním světem a zkoumá jejich vzájemnou kulturní, politickou, společenskou a technologickou výměnu. Dlouhodobě se ve své tvorbě vrací k architektuře, zejména k prostředí, které architektura vytváří, společně s jejím prostorovým a politickým rozměrem. Téma kritiky moderní architektury jako prostředí pro život, které často selhává, se v tvorbě Kadera Attii objevuje nesčetněkrát. On sám, jako dítě alžírských rodičů ve Francii, vzešel z tradic a kontextu Západu i Východu a ve svém díle využívá vizuálních symbolů a významových odkazů obou kultur.

Práce Kadera Attii byla prezentována v rámci skupinových výstav a bienále, jako např. na 12. bienále v Šanghaji (2018), 12. bienále v Kwangdžu (2018), na Manifesta 12 (Palermo, 2018), na 57. bienále v Benátkách (2017), na dOCUMENTA 13 (Kassel, 2012), v Haus der Kulturen der Welt (Berlín), v Met Breuer (New York), Kunsthalle Wien (Vídeň), Museum of Modern Art (New York), Tate Modern (Londýn), Centre Pompidou (Paříž), Solomon R. Guggenheim Museum (New York) a mnoha dalších. Nedávné významné samostatné výstavy zahrnují mj. The Museum of Emotion (The Hayward Gallery, Londýn, 2019), Scars Remind Us that Our Past is Real (Fundacio Joan Miró, Barcelona, 2018), Les racines poussent aussi dans le béton (Musée d’art contemporain de Val-de-Marne, Vitry-sur-Seine, 2018), The Field of Emotion (The Power Plant, Toronto, 2018), Kader Attia (Museum of Contemporary Art, Sydney, 2017), Repairing the Invisible (SMAK, Gent, 2017), Sacrifice and Harmony (Museum für Moderne Kunst, Frankfurt nad Mohanem, 2016), The Injuries are Here (Musée Cantonal des Beaux Arts, Lausanne, 2015), Contre Nature (Beirut Art Center, Bejrút, 2014), Continuum of Repair: The Light of Jacob’s Ladder (Whitechapel Gallery, Londýn, 2013) či Repair: 5 Acts (KW Institute for Contemporary Art, Berlín, 2013).

V roce 2016 získal Kader Attia Cenu Marcela Duchampa, následovanou v roce 2017 Cenou Nadace Miró (Barcelona) a Cenou nadace Yanghyun (Soul).

související s
Modern Genealogy

0:07:57

Zákon zachování násilí

Strukturální násilí finančních trhů, vykonávané ve formě propouštění, ztrátě jistot či nevýhodných půjček, se dříve či později projeví v podobě sebevražd, zločinnosti, zneužívání návykových látek a řadě dalších každodenních násilných aktů. A tak je namístě se ptát: Je možné takový zákon porušit? A kdo si to může dovolit?

Gesta emancipace

Strategie umění ve veřejném prostoru zahrnují pestrou škálu uměleckých postupů. Umění může demonstrovat ekologičtější a etičtější způsoby vzájemného chování. Poskytovat příležitosti pro kolektivní účast a sebevyjádření, historickou reflexi a komunitní dialog. Přispívat k našim sociálním, prostorovým a politickým topologiím tím, že navrhuje nové sociální modely, vylepšuje fyzickou infrastrukturu a zabývá se jejím designem. Může ale také legitimizovat ekonomické či politické zájmy, které nepřinášejí prospěch širší veřejnosti.

Interfaces 01: Metrická imaginace

Jedním z určujících rysů pozdně kapitalistické společnosti, již chtě nechtě obýváme, je pronikání kvantifikace do všech oblastí jejího fungování. S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?
0:12:00

Zastávka 04 | Holo-

Otázku, ktorú si posledný rok kladieme je, či môžu byť vône a pachy použité ako nástroj rozprávania príbehov? Sociológia a politika vôní sú nepreskúmanou témou, a ani vône nemôžu uniknúť striktným nálepkám a rodovým stereotypom. Primárne ale pre nás pachy reprezentujú medzidruhovosť a viac-než-ľudské vnímanie, keďže zvieratá a rastlinstvo používajú vôňu ako primárny spôsob komunikácie bez použitia jazyka.

Reverzní etnografie Podkarpatské Rusi

Alibi čechoslováků, které je historicky vyvazuje ze zodpovědnosti za éru evropského kolonialismu, se povážlivě narušuje, pokud podrobněji nahlédneme některé epizody československé historie a revidujeme postoj, který občané Československa ke koloniím a kolonizovaným zaujímali, jaké orientalizující představy vytvářeli. A nejedná se zdaleka pouze o postoj vůči lidem a kulturám mimoevropským, ale také v rámci Evropy samotné, jak ve svém díle dokládá Vobořil.