kauza

NG 1

Vjera Borozan, Jiří Havlíček
V prvním díle kritického pořadu NG mapujeme kritiku Národní galerie z pozic současných umělců. V průběhu let 2000 až 2011 jejich aktivity nabíraly nejrůznější podoby, počínaje protesty a demonstracemi před budovou Veletržního paláce a konče řadou více či méně legálních akcí nebo intervencí přímo v prostorách Sbírky moderního a současného umění.

Charakter 5

Diskuse nad publikací BRNOX / Průvodce brněnským Bronxem

David Oplatek, Pavel Barša, Kateřina Šedá + 6 more
Publikace má podobu průvodce 10 trasami po Cejlu a jeho okolí (Brnox) a od svého vydání v roce 2016 vzbudila řadu kladných i kritických ohlasů. Smyslem diskuse přímo v místech, jichž se kniha týká, bylo vyslechnout názory pozvaných účastnic a účastníků a následně o nich debatovat.
Diskuse je doplněna několika následnými rozhovory k tématu publikace Brnox, její možné interpretaci a hodnocení.

DumB (nedorozumění)

Barbora Šedivá, Rostislav Koryčánek, Terezie Petišková + 6 more
Na konci roku 2012 se do konkurzu na ředitele Domu umění města Brna přihlásilo pět uchazečů. Zřizovatel této instituce, brněnský magistrát, odmítal zveřejnit jejich jména s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů.Novou ředitelkou byla na doporučení výběrové komise nakonec jmenována Terezie Petišková. Jedním ze dvou neúspěšných uchazečů byl dosavadní ředitel Rostislav Koryčánek; po vyhlášení výsledků byl ze své funkce předčasně odvolán. Důvody tohoto předčasného odvolání zůstaly ze strany magistrátu bez jakéhokoliv vysvětlení.

GASK II.

Vjera Borozan, Jiří Havlíček, Johana Švarcová
Řídí-li kulturní instituci odborník a příliš se mu nedaří udržovat vyrovnaný rozpočet, zbývá ještě možnost spoléhat se na dovednosti finančního ředitele nebo účetních poradců. Pokud však kulturní instituci vede manažer bez potřebných znalostí oboru a daného kontextu, nezbývá než doufat, že se nepokusí instituci a její program koncipovat jen a pouze podle pravidel výnosného byznysu. Veřejná instituce by podle našeho názoru měla, kromě efektivního hospodaření, přinášet především kvalitní službu veřejnosti.

KRÁTKÝ FILM (doplněná verze)

Jiří Havlíček, Pavel Ryška
Když v roce 1990 podal Jan Knoflíček, bývalý ekonomický náměstek Ústředního ředitelství Československého filmu, návrh na transformaci podniku na akciovou společnost, byl jeho projekt schválen, ačkoliv vykazoval fatální nedostatky ‒ neobsahoval soupis majetku ani způsob nakládání s výrobními právy.
Akciová společnost Krátký film se v nových tržních podmínkách nedokázala prosadit. Koncem 90. let přesáhly její dluhy 400 milionů korun a filmovou výrobu se už nepodařilo oživit.

OMG!!!

Janek Rous
Studie případu OMG je zmenšeným modelem celorepublikové problematiky (nejen) kulturní politiky současnosti a ukazuje, kam až je třeba upírat pozornost, aby bylo vůbec možné se na tomto poli smysluplně pohybovat a konat. Zároveň zkoumá pestrou a různorodou pavučinu zájmových skupin, které se v této oblasti chtějí realizovat či se alespoň podílet na jednotlivých rozhodnutích.
OMG je ovšem i určitou (ač ještě ne zcela potvrzenou) nadějí, že přísným a vytrvalým kritickým dohledem nad formováním veřejné instituce (institucí veřejného zájmu) lze i zvnějšku rozhodovacího aparátu dosáhnout přesvědčivých výsledků a měnit leckterá chybná či skandální rozhodnutí i po jejich přijetí.

Pišvejc - Framed

Giulio Zannol
Zatímco Marina Abramovič i nadále bude těžit ze své pozice burzovního hráče, který správně investoval svůj vlastní krví vydřený kapitál do výnosné megakorporace jmenující se Art World, Václav Pišvejc naopak ve svém boji za uznání navždy zůstane především sisyfovským mýtem a otazníkem visícím nad normalitou i normalizací dnešní kultury.

Privatizační umělec Petr Pudil (upravené vydání)

Václav Drozd
Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.

Hranaté stoly 01 - Umělečtí kritici se o nás nezajímají, tvrdí Ztohoven

Petr Žílka, Jiří Ptáček
Pořad, nazvaný Hranaté stoly, jehož moderátorem je Jiří Ptáček (držitel Ceny Věry Jirousové), se snaží prostřednictvím tiskového mluvčího skupiny poslední akci Ztohoven přiblížit širšímu publiku – zasadit ji do kontextu předchozích výstupů a analyzovat představy skupiny o jejím fungování na české umělecké scéně.
Hranaté stoly mají hlouběji a důsledněji představit témata, která překračují hranice „zasvěcené“ umělecké komunity a jsou součástí širšího povědomí společnosti.

Artbanka special - rozhovor s Jiřím Davidem

Jiří David
Po květnovém dílu kritického seriálu o Artbance jsme se rozhodli, že jako součást nově vznikající řady kritických pořadů pro Artyčok TV chceme postupně publikovat rozšířené verze rozhovorů s vybranými účinkujícími.Vzhledem k výsledné stopáži celého pořadu se totiž některé vyslovené argumenty, myšlenky a názory ocitly poněkud stranou hlavního tématu, což jim však neubírá na zajímavosti.
02:23:06

Nadace českého výtvarného umění Mánes

Janek Rous
„Co je legální nemusí být legitimní“
Dokument se snaží objasnit historii spojenou se Spolkem výtvarných umělců Mánes a Českým fondem výtvarných umění a to především s důrazem na privatizační a transformační období 90. let. Současně dokumentuje aktivity umělců a teoretiků sdružených v iniciativě Mánes umělcům, kterým není lhostejný zcela nelegitimní způsob, jakým se dnes zachází s kulturním dědictvím.
01:44:44

ARTBANKA

Jiří Havlíček
Artbanka je projekt, který od svého vzniku vyvolal na české výtvarné scéně vlnu nadšení, ale také určité rozpaky.Rozhodli jsme se proto oslovit zakladatele a spolupracovníky Artbanky a několik kritiků celého projektu, aby se k problematickým aspektům vyjádřili na kameru. Rozhovory vznikaly v době od prosince 2011 do března 2012.

GASK I.

Martin Dostál, Klára Zubíková, Noemi Smolíková + 7 more
Řídí-li kulturní instituci odborník a příliš se mu nedaří udržovat vyrovnaný rozpočet, zbývá ještě možnost spoléhat se na dovednosti finančního ředitele nebo účetních poradců. Pokud však kulturní instituci vede manažer bez potřebných znalostí oboru a daného kontextu, nezbývá než doufat, že se nepokusí instituci a její program koncipovat jen a pouze podle pravidel výnosného byznysu. Veřejná instituce by podle našeho názoru měla, kromě efektivního hospodaření, přinášet především kvalitní službu veřejnosti.