Designérka a umělkyně Iveta Šalamounová (rozená Čermáková) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (2008–2014) a interiérový a nábytkový design na pražské UMPRUM (2014–2017). V současnosti se ve studiu Schwestern společně se svou sestrou, architektkou Monikou Cihlářovou věnuje interiérovému designu, architektuře výstav a navrhování nábytku.
O prostorové uspořádání výstav zahrnující dispoziční řešení, rozmístění děl a materiálové řešení, se začala zajímat už během svého studia na AVU, kde diplomovala v ateliéru Jiřího Příhody. Následně na UMPRUM obhájila pod vedením Jiřího Pelcla diplomovou práci Plinth. Mobiliář pro galerie a muzea umění (2017), v níž navrhla vlastní výstavní fundus na základě rozsáhlého studia vybraných evropských muzeí a galerií. Tento výzkum ji posloužil k ujasnění si teoretických otázek, které aplikuje ve své praxi. Galerii vnímá jako zastřešený veřejný prostor a ve své práci usiluje o posílení jeho inkluzivního potenciálu.
V instalacích výstav klade důraz na jednoduchost, uměřenost a kompaktnost. Tvar i barevnost výstavního mobiliáře, který pro expozice v duu Schwerstern navrhují, často vychází z určitého motivu obsaženého v prezentovaných dílech. Pracují s ním jako s významotvorným prvkem, který pomáhá navodit atmosféru výstavy a přispívá k lepšímu porozumění. Neváhají zařadit i výrazný element nebo znejišťující moment. Podstatné však pro ně zůstává, aby architektura exponáty nepřebíjela, ale aby byla jejich partnerem. Zároveň věří, že způsob instalace může přispět k interpretaci vystavených děl. Stejně tak je pro ně důležité, aby architektura výstavy vznikala ve vzájemném dialogu mezi všemi zúčastněnými aktéry a aktérkami: umělci, kurátory, grafiky a dalšími. Dosud se podílely na těchto výstavách: Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji (2023, Veletržní palác, Národní galerie v Praze), Věra Jičínská (2023, Galerie moderního umění, Hradec Králové), Jitka a Květa Válovy. Cesta předurčena osudem (2022, GASK, Kutná Hora), Těsné formy (2021, Východočeská galerie, Pardubice), Nejedna rodina (2020, 8smička, Humpolec), New Wave. Diplomanti AVU (2017, Veletržní palác, Národní galerie v Praze) a vytvořily site-specific instalaci Rozhledna (2023, Kunsthalle, Praha).
V současnosti připravují výstavu Františka Mertla do Jízdárny Pražského hradu (2025). Iveta Šalamounová občas přechází do ryze umělecké polohy, v níž rovněž tematizuje galerijní prostředí a lidské vnímání: v roce 2016 s Eliškou Perglerovou uskutečnily projekt mobilního výstavního prostoru ( Galerie Jedna hodina , 2016) nebo v roce 2024 v předprostoru zóny pro umění 8smička v Humpolci vytvořila intervenci Sokly .
