Symptomy budoucnosti

Před několika málo lety přisoudila Evropská unie lithiu klíčovou úlohu ve své snaze snížit množství emisí skleníkových plynů a nepřispívat dál ke klimatické krizi. Zelená dohoda pro Evropu, která předestírá kroky vedoucí k dosažení tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050, popisuje nutnost změny v dopravě a ve výrobě energie, dvou výrazně znečišťujících odvětvích.

Právě tady má svou roli sehrát lithium, využívané pro skladování energie jak v bateriích elektromobilů, tak při ukládání a vyrovnávání hladin nestálé energie pocházející z obnovitelných zdrojů, jejichž podíl se má nadále zvyšovat. Tato proměna energetiky a mobility bude ovšem vyžadovat těžbu několika surovin, a to v násobně větším měřítku, než tomu bylo doposud. Může být ale těžba řešením klimatické krize, které aktuálně čelíme?

Výstava Symptomy budoucnosti sleduje tyto složité otázky a také pohyb jednoho prvku po celé délce výrobního řetězce lithiové baterie – od těžby, přes zpracování, výrobu, až k prodeji finálního výrobku, např. elektromobilu či spotřební elektroniky, a k případné recyklaci. Umělecká díla vznikala postupně v průběhu kurátorského výzkumu a jsou výsledkem opakovaných návštěv Cínovce. Bývalý cínový důl zde například inspiroval Sáru Märc k její autorsky zpracované podzemní procházce; specifická místní krajina se zase otiskla do nového fotografického cyklu Marie Šrajerové. Další vystavující – Šimon Chovan a Dominik Styk – se rozhodli prozkoumat (mimo jiné) téma recyklace. Pro výstavu vzniklo šest nových uměleckých děl či instalací, které se vzájemně doplňují a potkávají.

Kromě nových děl českých a slovenských umělců a umělkyň jsou na výstavě přítomna také jména mezinárodní umělecké scény, ať už jde o Paulu König, německou umělkyni žijící v Portugalsku, nebo autorské duo Denise Ferreira da Silva a Arjuna Neuman. Poslední jmenovaní autoři jsou zastoupeni videem Ancestral Clouds Ancestral Claims (Dávné mraky, dávné nároky) z roku 2023, které zachycuje prostředí solných plání v Chile, odkud se lithium vyváží na zpracování do Číny a následně do zbytku světa.

Část galerijního prostředí se proměnila díky speciální architektuře výstavy. Ta se zaměřuje na vytvoření edukačního prostoru, tzv. fóra, kde jsou prezentovány aktuální informace týkající se těžby lithia v různých zemích a probíhající umělecký výzkum. Fórum tak poskytuje prostor pro diskuzi o budoucnosti regionu a bude také dějištěm doprovodného programu výstavy – např. debaty o komunitní energetice, prezentace nové počítačové hry Lithium či autorského čtení. Kromě komentovaných procházek přímo v okolí Cínovce je pak významným bodem doprovodného programu mezinárodní mezioborová konference, která se uskutečnila 2. listopadu 2024.

Kurátorská koncepce a dramaturgie projektu Symptomy budoucnosti se odvíjí od dlouhodobého programu Galerie Hraničář zaměřeného na umělecký výzkum a interdisciplinární spolupráci v tématech udržitelnosti, těžby, ochrany přírody a proměny krajiny Podkrušnohoří. Celkově se projekt skrze umělecký výzkum zabývá transformací Ústecka v globálních souvislostech a seznamuje veřejnost s obdobnými projekty v zahraničí. Tematický výstavní okruh se zaměřuje pomocí umělecké imaginace na vztah lidských i mimolidských aktérů na území plánované těžby a pokouší se do převládajících politických představ o využití lithia vnést kritickou rovinu týkající se proměn společenského a ekonomického uspořádání, distribuce energetických zdrojů a různého chápání udržitelnosti.

související s
Symptomy budoucnosti

Game Fiction Work

„Překvapuje mě, jak jsou lidé hraví“, prohlásila moje máma, když viděla, jak soused prodal zemědělské stroje, koně a nakonec i celý statek, jen aby mohl stát celý den u hracího automatu. Taková „hravost“ se dnes postupně daří objevovat takřka v každé oblasti vzdělávání, práce a volného času. Pro zmíněnou tendenci se již vžil termín gamification, který je převážně navržen z perspektivy marketingu služeb. Hra je tu mj. definována jako „úloha dobrovolného kontrolního systému, ve kterém jsou síly protivníků omezeny procedurou a pravidly tak, aby produkovaly nerovnovážný výsledek.“

Absence ve Videoarchivu 5 – Hodné holky nezlobí: intimita jako nástroj subverze

Tereza Fousek Krobová připravila pátý díl pořadu Absence ve Videoarchivu, který se věnuje tématu intimního a veřejného prostoru z perspektivy několika českých umělkyň a uskupení.

Andrea Průchová Hrůzová

Profil Andrey Průchové Hrůzové nabízí alespoň částečný vhled do šíře jejího profesního působení, ve kterém se zabývá především vztahem vizuality, rasy, kultury a paměti. 
0:06:16
0:14:32
01:16:28