Meze pohybu a sbírkové instituce

Druhá ze série diskuzí v rámci projektu Neklid obrazu II: Meze pohybu navazuje na předchozí debatu, která proběhla v etc. galerii a věnovala se podmínkám vzniku, šíření a uchovávání pohyblivého obrazu. Setkání se tentokrát zaměří na perspektivu veřejných sbírkových institucí a na jejich roli, kterou by v síti vztahů mezi umělkyněmi, umělci, nezávislými i soukromými institucemi a uměleckým trhem mohly a měly zastávat.

V rámci diskuze, které se zúčastní Jitka Hlaváčková (GHMP), Ondřej Chrobák (MG), Michal Novotný (NGP), Sylva Poláková (NFA), František Zachoval (GMU) a jako respondentka Vjera Borozan (Artyčok.TV), se budeme ptát na to, jak dané instituce přistupují k audiovizuálním dílům a zejména jejich akvizicím.

Existuje v jejich provozu vize a případně koncepční plán, který by reflektoval proměňující se technologické podmínky současného umění? A jaké formy institucionální péče o pohyblivý obraz by tyto instituce vůbec měly nabízet? Jde o podporu při produkci, vystavování, uchovávání? Jak vypadají smluvní vztahy mezi nimi, autory a autorkami?

Diskuze, kterou moderuje spoluautor výstavního projektu Meze pohybu Matěj Strnad, se konala v rámci dlouhodobého zájmu etc. galerie o pohyblivý obraz a měla by napomoci k vytvoření manuálu, zahrnujícího konkrétní strategie a postupy v jednání s tímto médiem.

související s
Meze pohybu a sbírkové instituce

0:22:23

Architektura výstav - Dominik Lang: Mokré stavební procesy

Dominik Lang se architekturou výstav zabývá dlouhodobě. Na rozdíl od dalších umělců a umělkyň se však jeho přístup liší v míře akcentování tvůrčí složky této profese. Výsledek totiž často osciluje mezi výstavní architekturou a autonomní instalací. Sám přiznává, že tuto hranici vědomě narušuje. I z toho důvodu spíše preferuje označení „autor výtvarného řešení výstavy“ nebo „autor prostorového řešení“. 

Andrea Průchová Hrůzová

Profil Andrey Průchové Hrůzové nabízí alespoň částečný vhled do šíře jejího profesního působení, ve kterém se zabývá především vztahem vizuality, rasy, kultury a paměti. 

Černé ovce: o (ne)možnostech uchování vlnařských řemesel v lokálním kontextu včetně techniky Art Protis

Sympozium představuje místně jedinečnou textilní techniku Art Protis. Produkce tapiserií touto technikou vznikla v 60. letech minulého století a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Původně je Art Protis spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem, nese s sebou ale i témata textilního a vlnařského průmyslu, lokálního chovu vlnařských plemen ovcí a řemeslného či uměleckého zpracování.

Interfaces 01: Metrická imaginace

Jedním z určujících rysů pozdně kapitalistické společnosti, již chtě nechtě obýváme, je pronikání kvantifikace do všech oblastí jejího fungování. S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?

Absence ve Videoarchivu 4 – Artificial Intelligence

Josef Holý se věnuje tématům informační války, dezinformací a vlivu algoritmů technologických gigantů na náš život. Jak jsou a byla tato témata reflektována mezi umělci a umělkyněmi, kteří pracují s pohyblivým obrazem? Zobrazování umělé inteligence nebo umělého člověka má v historii vizuálního umění poměrně pevné místo a pojí se s mnoha etickými otázkami, které nás dnes reálně dostihly.
0:05:43