Etnografie násilí

místo tranzitdisplay
tagy antropologie V angličtině film nerovnost k poslechu fotografie násilí
ůčinkující Jonathan Stillo, Anna Remešová, Viola Ježková, Veena Das, Vít Havránek, David Mosse
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
kategorie Diskuze
publikováno 7. 3. 2018
jazyk Česky / English
embed link icon

Debata se zaměří na osvětlení metod, jež při terénním výzkumu a zkoumání přeživších, svědků a obětí násilí (války, komunitní, domácí, sexuální násilí) používá etnografie. Účastníci debaty je srovnají s diskutovaným filmem Renza Martense “Enjoy the Poverty”. Martens navrhuje místním fotografům v násilím zmítané Demokratické Republice Kongo využít jako hlavní zdroj národního bohatství země lidskou chudobu. Ve filmu je autor učí, jak se mají zmocnit obrazů vlastní chudoby.

Veena Das (Johns Hopkins University, USA) je jednou z nejznámějších antropoložek současnosti. Přispěla k diskuzím v oblasti antropologie násilí, politické antropologie a metodologie a etiky antropologického výzkumu. Publikovala množství článků a několik monografií, mezi jinými knihu Life and Words: Violence and the Descent into the Ordinary (2007). Ve své práci se inspiruje myšlenkami filozofů, jako například Ludwiga Wittgensteina nebo Stanley Cavell. Její teoretické úvahy však čerpají zejména z různých událostí v rámci každodenního života chudých komunit v severní Indii.

Viola Ježková (narozena v podhůří Orlických hor), vystudovala teologii na Evangelické teologické fakultě v Praze, katedru dokumentární tvorby FAMU, studuje doktorská studia na DAMU v Praze a psychoterapeutický výcvik. Pracuje jako dramaturgyně radiodokumentů ČRo Vltava.
Režisérka oceněných filmů Tělo mého těla, 2012, Mentální troglodyt, 2013, Všechno má svůj čas, 2017.

David Mosse (SOAS, University of London, UK) je významný profesor sociální antropologie. Proslavil se díky své práci v rámci antropologie rozvoje, politické a ekonomické antropologie a antropologie náboženství. Je autorem množství článků a knih. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří The Rule of Water (2003) nebo Cultivating Development (2005). Působil jako zástupce organizace OXFAM pro jižní Indii a poradce vícero rozvojových organizací. Výrazně se též angažuje v souvislosti s problémem pomoci a prevence v oblasti duševního zdraví.

Anna Remešová vystudovala teorii umění na UMPRUM v Praze. Během studií byla členkou Ateliéru bez vedoucího. Jejím výzkumným tématem je fungování uměleckých institucí a jejich spolupráce v regionu východní Evropy. Pracuje jako editorka a kritička v online magazínu Artalk.cz a společně s umělkyní Alžbětou Bačíkovou vede galerii etc., která se dlouhodobě zabývá výzkumným projektem „Dokumentární strategie v současném videu“

Jonathan Stillo (Wayne State University, USA) je výzkumník a vysokoškolský pedagog, který se specializuje v oblasti lékařské antropologie a veřejného zdravotnictví. Absolvoval dlouhodobý výzkumný pobyt v Rumunsku, během kterého se věnoval problému strukturálního násilí. Konkrétně zkoumal sociální, ekonomické a politické aspekty onemocnění a léčby tuberkulózy. V současnosti přednáší a publikuje. Je jedním ze zakládajících členů organizace STOP TB Partnership v Rumunsku.

související s
Etnografie násilí

0:05:55
01:22:09

Velká pardubická - nejnáročnější koňský závod v Evropě, utrpení a byznys

Skrze historický vhled navážeme na současnost a ukážeme si některé ukryté ekonomické aspekty Velké pardubické a problematiku dostihů obecně. Následně se přeneseme do utopické budoucnosti a ukážeme si, jakými způsoby je možné vztah lidí a koní napravit tak, aby se blížil více vzájemné empatické spolupráci bez vykořisťování.
0:07:57

Zákon zachování násilí

Strukturální násilí finančních trhů, vykonávané ve formě propouštění, ztrátě jistot či nevýhodných půjček, se dříve či později projeví v podobě sebevražd, zločinnosti, zneužívání návykových látek a řadě dalších každodenních násilných aktů. A tak je namístě se ptát: Je možné takový zákon porušit? A kdo si to může dovolit?
08:00:08

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.