Etnografie násilí

místo tranzitdisplay
tagy antropologie film fotografie k poslechu násilí nerovnost V angličtině
ůčinkující Veena Das, Vít Havránek, Viola Ježková, David Mosse, Anna Remešová, Jonathan Stillo
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
kategorie Diskuze
publikováno 7. 3. 2018
jazyk Česky / English
embed link icon

Debata se zaměří na osvětlení metod, jež při terénním výzkumu a zkoumání přeživších, svědků a obětí násilí (války, komunitní, domácí, sexuální násilí) používá etnografie. Účastníci debaty je srovnají s diskutovaným filmem Renza Martense “Enjoy the Poverty”. Martens navrhuje místním fotografům v násilím zmítané Demokratické Republice Kongo využít jako hlavní zdroj národního bohatství země lidskou chudobu. Ve filmu je autor učí, jak se mají zmocnit obrazů vlastní chudoby.

Veena Das (Johns Hopkins University, USA) je jednou z nejznámějších antropoložek současnosti. Přispěla k diskuzím v oblasti antropologie násilí, politické antropologie a metodologie a etiky antropologického výzkumu. Publikovala množství článků a několik monografií, mezi jinými knihu Life and Words: Violence and the Descent into the Ordinary (2007). Ve své práci se inspiruje myšlenkami filozofů, jako například Ludwiga Wittgensteina nebo Stanley Cavell. Její teoretické úvahy však čerpají zejména z různých událostí v rámci každodenního života chudých komunit v severní Indii.

Viola Ježková (narozena v podhůří Orlických hor), vystudovala teologii na Evangelické teologické fakultě v Praze, katedru dokumentární tvorby FAMU, studuje doktorská studia na DAMU v Praze a psychoterapeutický výcvik. Pracuje jako dramaturgyně radiodokumentů ČRo Vltava.
Režisérka oceněných filmů Tělo mého těla, 2012, Mentální troglodyt, 2013, Všechno má svůj čas, 2017.

David Mosse (SOAS, University of London, UK) je významný profesor sociální antropologie. Proslavil se díky své práci v rámci antropologie rozvoje, politické a ekonomické antropologie a antropologie náboženství. Je autorem množství článků a knih. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří The Rule of Water (2003) nebo Cultivating Development (2005). Působil jako zástupce organizace OXFAM pro jižní Indii a poradce vícero rozvojových organizací. Výrazně se též angažuje v souvislosti s problémem pomoci a prevence v oblasti duševního zdraví.

Anna Remešová vystudovala teorii umění na UMPRUM v Praze. Během studií byla členkou Ateliéru bez vedoucího. Jejím výzkumným tématem je fungování uměleckých institucí a jejich spolupráce v regionu východní Evropy. Pracuje jako editorka a kritička v online magazínu Artalk.cz a společně s umělkyní Alžbětou Bačíkovou vede galerii etc., která se dlouhodobě zabývá výzkumným projektem „Dokumentární strategie v současném videu“

Jonathan Stillo (Wayne State University, USA) je výzkumník a vysokoškolský pedagog, který se specializuje v oblasti lékařské antropologie a veřejného zdravotnictví. Absolvoval dlouhodobý výzkumný pobyt v Rumunsku, během kterého se věnoval problému strukturálního násilí. Konkrétně zkoumal sociální, ekonomické a politické aspekty onemocnění a léčby tuberkulózy. V současnosti přednáší a publikuje. Je jedním ze zakládajících členů organizace STOP TB Partnership v Rumunsku.

související s
Etnografie násilí

“Kde si včera bol?” aneb umění jako alibi

Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.
01:05:21

Co ze té naší fotky jednou bude?!

Debata se pokouší o nahlédnutí k mlhavému horizontu naší budoucnosti. Můžeme být po těch dvaceti letech aspoň trochu spokojení? Stojí před námi výzvy, nedodělky či problémy, které bychom se měli pokusit napravit?
0:49:15

Artlist:Talk – Markéta Kinterová

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.

Game Fiction Work

„Překvapuje mě, jak jsou lidé hraví“, prohlásila moje máma, když viděla, jak soused prodal zemědělské stroje, koně a nakonec i celý statek, jen aby mohl stát celý den u hracího automatu. Taková „hravost“ se dnes postupně daří objevovat takřka v každé oblasti vzdělávání, práce a volného času. Pro zmíněnou tendenci se již vžil termín gamification, který je převážně navržen z perspektivy marketingu služeb. Hra je tu mj. definována jako „úloha dobrovolného kontrolního systému, ve kterém jsou síly protivníků omezeny procedurou a pravidly tak, aby produkovaly nerovnovážný výsledek.“