Z druhej ruky

umělci Jaroslav Šrank, Nóra Ružičková, Wisoot Thongdee, Marianna Mlynárčiková
kurátor Michal Šedík, Zuzana Majlingová
místo SsG - Bethlenov dom
tagy malba apropriace zvuk literatura
ůčinkující Nóra Ružičková, Marianna Mlynárčiková
kamera Matej Opálený
zvuk Matej Opálený
střih Jana Kapelová
interview Matej Opálený
překlad Michaela Wickleinová
kategorie Reportáže
publikováno 8. 6. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Výstava Z druhej ruky je autorským projektom umeleckej dvojice Marianna Mlynárčiková (1971), Nóra Ružičková (1977) a domácim príspevkom k diskurzu inštitucionálnej kritiky. Autorky prostredníctvom predstavených diel reagujú na fungovanie inštitúcie umenia a na praktiky inštitucionálnej prevádzky, ktoré určujú obsahy pojmov ako sú umelec, umenie, umelecké dielo. Zviditeľňujú rámce, ktoré utvárajú a zároveň uzatvárajú sféru umenia. Na druhej strane projekt je produktom inštitucionálnej prevádzky, ktorej aktívnymi predstaviteľkami sú aj autorky samotné. Dobrovoľnou voľbou tzv. „pohľadu zvnútra“ preto čiastočne počítajú aj s pohltením vlastného kritického potenciálu. Ten je potom prezentovaný najmä z pozície ironického pritakávania status quo.

související s
Z druhej ruky

0:07:50

Mezi námi v tichu

Vrstvy zvuku, hlubinného naslouchání nebo vrstvy lidských příběhů a vzpomínek se propojují na výstavě věnované Vysočině.
0:53:20

Artlist:Talk – Lenka Vítková

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.
0:10:13

Si četli

Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči.