Ti, kteří raději kopřivy

umělci Marie Filippovová, Lada Semecká, Eva Sakuma, Moemi Yamamoto
kurátor Vendula Fremlová
místo Galerie Uhelný mlýn
tagy grafika literatura
ůčinkující Vendula Fremlová
kamera Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Ivan Svoboda
interview Ivan Svoboda
kategorie Reportáže
publikováno 2. 4. 2025
délka 0:04:28
jazyk Česky
embed link icon

V roce 1966 reagovala brněnská umělkyně Marie Filippovová na román Ti, kteří raději kopřivy klasika japonské literatury Džuničiró Tanizakiho. Zajímala se v tuto dobu intenzivně o japonskou kaligrafii a východní kulturu. Je tedy přirozené, že když roku 1965 vyšel tento román v překladu Vlasty Hilské, sáhla po něm i ona.

Román líčící rozpad jednoho manželství, je metaforou střetu tradiční japonské kultury s evropskými a americkými vlivy, s nimiž se země vycházejícího slunce - podobně jako hrdinové románu - vyrovnávala jen obtížně. Dlouhé pasáže popisují tradiční japonské loutkové divadlo, písně i oděvy, ale také velmi otevřené úvahy a dialogy postav týkající se nenaplněných manželských vztahů a erotických představ i tužeb. Právě loutkové divadlo je příměrem původního Japonska, jehož tradice se výrazně odrážely i v rodinném životě. Představa ideální manželky jako loutky, ke které se postupně přiklání také hlavní hrdina, hraje v románu klíčovou roli.

Přestože v době českého vydání románu a vzniku stejnojmenného cyklu grafik uplynulo téměř 40 let od jeho napsání, musela být pro tehdejší (nepochybně náročnější) čtenářky a čtenáře atraktivní volnější sexualita, exotická japonská kultura a zvyklosti i emancipační tendence hrdinky. Těchto hlavních tematických souřadnic se dotýkají také grafiky Marie Filippovové.

Kurátorka oslovila další 3 generačně odlišné umělkyně, které propojují japonské vlivy s evropskými - Ladu Semeckou, Evu Sakuma a Moemi Yamamoto, aby vlastní tvorbou reagovaly na literární tvorbu Džuničiró Tanizakiho, na román Ti, kteří raději kopřivy konkrétně, na stejnojmenný cyklus grafik Marie Filippovové, případně na problematiku (ne)ilustrace, spojení textu a obrazu. Každá by tak činila z jiné pozice a perspektivy. Eva Sakuma jako Češka, Středoevropanka, která střídavě žije v Čechách a Japonsku; Lada Semecká se do Japonska přesunula na několik let, když zde učila sklo na umělecké škole v městě Tojama, a Moemi Yamamoto jako rodilá Japonka, která ale žije a nadále chce žít a pracovat v Čechách, kde také nedávno dokončila studium malby na AVU.

související s
Ti, kteří raději kopřivy

01:33:45

Rotor - Jiná role architektonického studia?

Netradičním přístupem k práci s kontextem, materiály, ale i k recyklaci se vyznačuje vlámské studio ROTOR. Kancelář se zabývá výzkumem využívání odpadu či elementů ze staveb či demolic, ze kterých vyvíjejí nové materiály a prvky. V Bruselu také provozují obchod, kde prodávají artefakty ze staveb různého stáří, které se jim podaří získat a které by jinak skončily na skládce.
0:09:16

SPLAVI 2024 – Zakopnutí místo navigace

Výstava v rámci festivalu současné ilustrace a krásné knihy SPLAVI se v jádru odvíjí od motta „zakopnutí místo navigace“. Přibližuje proces pomalého hledání směru, nejisté tempo vývoje a nacházení odpovědí na otázky, které si mnohdy klademe až cestou.
0:09:40

Nové realismy

Cílem výstavy je obsáhnout moderní realistické projevy uvedeného časového období se zohledněním etnických menšin a solitérních autorů v hranicích někdejšího Československa a zároveň nabídnout alternativní pohled na dosud zažité vnímání modernity ve výtvarné kultuře sledovaného období.
0:04:01

Romantic Stories

Filip recykluje dávno zapomenuté, modernou odvrhnuté a postmodernou na chvíli vybuzené, ornamenty, fragmenty ornamentů, někdy i znaků, z gotiky a baroka. Ctí jistou kontinuitu lidské a umělecké existence, a nebojí se k tomu ve své tvorbě přiznat. Akcent na drobný detail, který má ovšem zásadní obsahový význam, bývá v souladném kontrastu s plochou; ta sama je však svým ztvárněním evokací na barokní malbu, na informelní povrch, ornamentální strukturu či konceptuální objekt.