Hranice architektury: Vliv sociálních sítí na architekturu

Sociální média se bezesporu stala další realitou, ve které žijeme své soukromé i profesní životy. Fyzickou a virtuální realitu je někdy velmi těžké od sebe rozlišovat. Pojďme se zamyslet, nakolik se navzájem ovlivňují. Něco tak fyzického, jako je architektura, je toho dobrým příkladem. Navíc toto téma není nové, už Adolf Loos si stěžoval, že Josef Hoffmann tvoří pouze dvojrozměrné stavby vypadající dobře na fotografiích. Jaký vliv má Facebook, Instagram, Youtube, atd. na současnou architektonickou praxi? Má touha po instagramovatelné architektuře vliv už na proces navrhování?

Architekti bez hranic je nezisková organizace, která sdružuje architekty a designéry se zájmem o veřejný prostor. Cílem organizace je iniciovat a spolupodílet se na projektech pro znevýhodněné lidi, kultivování veřejného prostoru a posilování mezilidských vztahů. Architekti bez hranic stojí mimo jiné za realizací Orientačního systému v podchodech pod Hlávkovým mostem nebo iniciativou Veřejné šatní skříně v Praze.

související s
Hranice architektury: Vliv sociálních sítí na architekturu

Pod maskou maskulinit

Pojďme zkoumat a kriticky zhodnotit současné koncepty maskulinity a jejich krize, umocněné technologiemi a akcelerací sociokulturní výměny mezi mladými na sítích. Multimediální publikace Pod maskou maskulinit odhaluje často skryté a neprobádané stránky digitálních maskulinit. Pokouší se zaujímat „jejich perspektivu“ a komentovat, jaké socioekonomické a kulturní faktory přispívají k jejich formaci.
01:22:09

Velká pardubická - nejnáročnější koňský závod v Evropě, utrpení a byznys

Skrze historický vhled navážeme na současnost a ukážeme si některé ukryté ekonomické aspekty Velké pardubické a problematiku dostihů obecně. Následně se přeneseme do utopické budoucnosti a ukážeme si, jakými způsoby je možné vztah lidí a koní napravit tak, aby se blížil více vzájemné empatické spolupráci bez vykořisťování.

Interfaces 01: Metrická imaginace

Jedním z určujících rysů pozdně kapitalistické společnosti, již chtě nechtě obýváme, je pronikání kvantifikace do všech oblastí jejího fungování. S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?
0:57:27

Identita připravena na změnu

Přednáška ukazuje, že krajinná architektura není jen o výsadbě zeleně, ale může být klíčem k nově vznikající identitě v čase klimatických i společenských proměn. V prostředí, které hledá rovnováhu mezi růstem a udržitelností, se ze zelených ploch stává nástroj změny. 
0:04:22

Rekonstrukce č. 5

Lidé této verze budoucnosti nejsou nazíráni jako specifické a samostatně se rozhodující osobnosti, ale naopak jako jednotky deterministicky podřízené přísné kategorizaci. To s sebou nevyhnutelně nese oslabení mezilidských vztahů, jež ukazuje, že krutým důsledkem racionalizace společnosti je nemožnost lidského štěstí.