Hranice architektury: Vliv sociálních sítí na architekturu

Sociální média se bezesporu stala další realitou, ve které žijeme své soukromé i profesní životy. Fyzickou a virtuální realitu je někdy velmi těžké od sebe rozlišovat. Pojďme se zamyslet, nakolik se navzájem ovlivňují. Něco tak fyzického, jako je architektura, je toho dobrým příkladem. Navíc toto téma není nové, už Adolf Loos si stěžoval, že Josef Hoffmann tvoří pouze dvojrozměrné stavby vypadající dobře na fotografiích. Jaký vliv má Facebook, Instagram, Youtube, atd. na současnou architektonickou praxi? Má touha po instagramovatelné architektuře vliv už na proces navrhování?

Architekti bez hranic je nezisková organizace, která sdružuje architekty a designéry se zájmem o veřejný prostor. Cílem organizace je iniciovat a spolupodílet se na projektech pro znevýhodněné lidi, kultivování veřejného prostoru a posilování mezilidských vztahů. Architekti bez hranic stojí mimo jiné za realizací Orientačního systému v podchodech pod Hlávkovým mostem nebo iniciativou Veřejné šatní skříně v Praze.

související s
Hranice architektury: Vliv sociálních sítí na architekturu

Andrea Průchová Hrůzová

Profil Andrey Průchové Hrůzové nabízí alespoň částečný vhled do šíře jejího profesního působení, ve kterém se zabývá především vztahem vizuality, rasy, kultury a paměti. 

Ocean as an Art Space

Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.
01:40:07

Moje břicho je vyhýčkaný

O performativitě našich těl, o poznávání a myšlení skrze těla. O radikalitě při zacházení s našimi těly, o teoretických, praktických i osobních zdrojích. O konkrétních osobních zkušenostech těl zúčastněných.

Metabolické modulace

Nástroje obrazové a zvukové postprodukce, 3D modelovací software a generativní algoritmy se staly natolik samozřejmou součástí naší zkušenosti, že si jejich přítomnost často ani neuvědomujeme. Přitom se tu s (technickým) obrazem děje cosi zásadního – postupně se vzdaluje své reprezentační funkci, přestává být obrazem „něčeho“, nebo záznamem či jakkoli pokřiveným „odrazem“ předobrazové skutečnosti. Namísto toho vytváří skutečnost vlastní, která se daleko za okrajem obrazovky slévá v jedno se světem, který jsme skrze obraz kdysi doufali nahlédnout.
0:06:00

Mytologie strojů

Výstava mystologie strojů Jiřího Kaňáka v galerii Jelení ukazuje, že technologie jsou pradávnou a integrální součástí naší kulturní imaginace.
0:04:44