Ocean as an Art Space

Myslet skrze oceán znamená přehodnotit vlastní vnímání a způsoby poznání. Oceán vyžaduje jiný stav mysli. Představte si Oceán jako porézní místo, nádobu mnohostí, prostor, který zásadně zpochybňuje a mění naše zavedené způsoby myšlení. Název tohoto Tématu je inspirován formulací „oceán jako umělecký prostor“ španělské kurátorky a historičky umění Chus Martínez, která podněcuje naši představivost tím, že naznačuje, že Oceán má ohromnou symbolickou sílu – nejen jako materiální prostor, ale také jako epistemologická substance. Přestože jako lidé máme velmi odlišné zkušenosti, způsob, jakým myslíme, pohybujeme se a vztahujeme se ke světu kolem nás, je ovlivněn perspektivou vázanou na pevninskou existenci. Martínez spolu s dalšími teoretiky z oboru “Blue Humanities” (někdy také blue cultural studies, oceanic studies, blue ecocriticism, hydrocriticism) nás vyzývá, abychom přijali oceánskou perspektivu – takovou, která je rozptýlená, mnohovrstevnatá, porézní a přináší nové vnímání reality – nesoustředí se jen na to, co vidíme, ale i na to skryté.

V paralele k pojmu „více-než-lidské“ (more-than-human), který formuloval David Abram, navrhujeme koncept „více-než-oceán“ (more-than-ocean), který vychází z myšlení inspirovaného oceánem jako způsobu širšího uvažování. Co se stane, když opustíme striktní rozdělení mezi souší a mořem a staneme se mysliteli schopnými vnímat proměnlivé a přechodné prostory? Když se naučíme přijímat nejistotu a mnohoznačnost jako přirozenou součást našeho vědomí?

Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.

V konceptuálním posunu inspirovaném mediální teoretičkou Melody Jue se ponořujeme do online platformy Ocean-Archive.org, spravované TBA21–Academy, kde odkrýváme různé proudy a způsoby oceánického myšlení. Můžeme zde zkoumat například výzvy spojené s antropomorfním pohledem (a naši nevyhnutelnou provázanost s ním), poznání získané z výzkumu mořského dna nebo roli touhy jako hybné síly ekologického hnutí současnosti.

Jakým způsobem spolu mluvíme, setkáváme se, nasloucháme a učíme se? Jak může vzniknout nová kritická perspektiva, která vnímá svět skrze různé hustoty a vlhkosti, šířky a nadmořské výšky? Taková perspektiva by mohla prostřednictvím vyprávění propojovat biosféru, posilovat vztahy mezi lidskými a nelidskými aktéry a směřovat k harmonickému soužití.

 

podcast Ondřeje Trhoně

Tento díl podcastové série k Tématům je veden pouze v angličtině.

Ocean-Archive.org je digitální organismus pro živý oceán

Tato online platforma, vyvíjená v rámci TBA21–Academy, překračuje hranice tradiční archivní praxe a otevírá nové možnosti pro vyprávění i mezioborové spolupráci. Jejím cílem je propojit rozmanité názory a perspektivy spojené s oceánem a vytvořit síť i komunitu těch, kteří se zasazují o jeho ochranu a péči. Citlivost k oceánskému myšlení zde formuje kritickou oceánskou gramotnost – nejen jako porozumění vzájemným vazbám mezi námi a oceánem, ale jako hlubší způsob uvažování skrze oceán.

Online výstava přináší výběr z platformy Ocean-Archive.org a zkoumá, jak se digitální imaginace, umělecké intervence a vědecké poznání vzájemně prolínají, aby přehodnotily náš vztah k oceánu. Prostřednictvím digitálních a spekulativních přístupů spolu se ztělesněnou zkušeností představuje alternativní oceánský archiv, který se vymyká logice extrakce a místo toho podporuje spolupráci, soužití a mnohodruhovou imaginaci.

Chus Martínez: Ocean as an Art Space

V přednášce  Oceán jako umělecký prostor  zkoumá kurátorka Chus Martínez oceán nejen jako fyzické prostředí, ale i jako metodologický a epistemologický prostor pro uměleckou praxi a ekologickou reflexi. Skrze otázky péče, společného vlastnictví a vztahů mezi-lidských a více-než-lidských bytostí nás přednáška vybízí k novému pohledu na oceán jako živou entitu a prostor, v němž se proplétají sociální a environmentální naléhavosti. Martínez zdůrazňuje sílu naslouchání, odpovědnosti a soužití a představuje umění jako prostředek změny – jako nástroj, který může tlumočit komplexitu oceánu do forem péče a odporu. Na pozadí bezohledného drancování hlubinných moří přednáška vytyčuje směr k oceánickému myšlení, které staví do centra propojenost, zranitelnost a radikální potenciál umění pro společné budoucnosti.

Isabelle Carbonell: Polyps are Pluriverse

 

Isabelle Carbonell: Polyps are Pluriverse at Ocean Archive 

Polyps are Pluriverse od Isabelle Carbonell otevírá prostor, kde se prolínají podmořské krajiny, pradávný čas a spekulativní budoucnosti. Skrze mikroskopický svět polypů osídlujících těžební plošinu v Jaderském moři nás dílo ladí na jemnou síť propojení, která udržuje mořský ekosystém v rovnováze.

Mae Lubetkin: Více-než-data

(© Monterey Bay Aquarium Research Institute, 2021)

 Esej  Více-než-data  navrhuje nový rámec pro přemýšlení o datech oceánu jako o neúplných, politických a narativních stopách jiných-než-lidských světů. Transmediální umělec kyně a oceánograf ka Mae Lubetkin propojuje vědu, umění a spekulaci, aby zpochybnil*a dominantní technokratické představy o digitalizaci oceánů. Skrze projekt  Seafloor Futures  rozvíjí koncept více-než-data jako metodu ponoření, spekulace a solidarity, strategie, které nám umožňují navázat vztah k oceánickým datovým tělům jako ke svědectvím živoucích, imaginárních a ohrožených prostředí. Projekt kombinuje 3D modely mořského dna, digitální narace a kolektivní imaginaci k vytvoření alternativních budoucností oceánů.  Více-než-data  zve k přehodnocení vztahu mezi daty, poznáním a péčí v době ekologické krize.

Mae Lubetkin: Seafloor Futures

 

 Mae Lubetkin: Seafloor Futures (Web Project) 

Seafloor Futures od Mae Lubetkin nás vtahuje do 3D modelů hlubokomořských biotopů a klade otázku, jak může digitální modelace – dnes klíčový prostředek našeho vnímání hlubokého oceánu – ztělesnit nejen jiné-než-lidské formy života, ale i potenciální důsledky lidské činnosti.

 

Will Benedict: All bleeding stops eventually

Videoseriál All Bleeding Stops Eventually umělce Willa Benedicta vznikl původně pro DIS.ART ve spolupráci s Chus Martínez u příležitosti spuštění Ocean-Archive.org v roce 2019. Skrze antropomorfizované postavy nabízí satirický komentář ke Zvláštní zprávě o oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu, kterou vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu. Humor i znepokojení se zde prolínají v kritické reflexi vztahu lidstva k oceánu. Hlavní poselství je jasné: pokud se s oceánem nedokážeme ztotožnit, pak ve skutečnosti jen usilujeme o vlastní záchranu.

 

Pantea

Umělecký výzkum Pantey se noří do přechodných prostor mokřadů, kde se setkávají ekologické a kulturní narativy. Prostřednictvím vzájemně propojených rozhovorů zve k přehodnocení našeho vztahu k těmto jedinečným ekosystémům – s vědomím jejich historie, odolnosti i zranitelnosti.

 

CYBER NYMPHS (Justyna Górowska a Ewelina Jarosz): Hydrosexual Manifesto

V roce 2023 polské výzkumné duo CYBER NYMPHS (Justyna Górowska a Ewelina Jarosz) zahájilo hydrosexuální hnutí v umění na konferenci Deep Sea Babies. Navigating Between Utopias and Dystopias for the Blue Planet v Krakově. Přečtěte si jejich manifest a nebo ho zažijte přímo ve vodě.

Katarina Rakušček: Zdivočelý oceán

Korál zblízka. Foto: Markus Reymann. Zdroj: TBA21–Academy. 

 Esej Katariny Rakušček Feral Ocean přibližuje oceánskou perspektivu na pojmu divokosti jako posthumanistické feministické figury.

Aleksandra Czerniak, Beatrice Forchini, Fiona Middleton: Archivní vlna

 

 Archivní vlna: Manuál pro rozhýbání Ocean-Archive.org 

Archiv: sbírka či shluk záznamů, dat či položek; vypovídá o místě, prostoru, času a lidech . Náš oceánský archiv tuto definici splňuje, ale hledat v něm je trochu cesta sama o sobě. Na cestu se vydáváme jen na základě snůšky impulzů, které jsme do archivu nalili; síť metadat je těsná a položky se přes sebe převalují jako vlny. Některé položky na nás vyskočily a začaly vyprávět vlastní příběhy.

Francesca Thyssen-Bornemisza: Sounds Too Many

 

 Sounds Too Many 

Sounds Too Many od Francescy Thyssen-Bornemisza je imerzivní performativní přednáška o akustickém znečištění oceánu. Vybrané nahrávky posluchače provádějí od zvuků pulzujícího života v nedotčených mořských ekosystémech až po znepokojivé dunění podmořských jaderných explozí.

Reading Lists

FIKCE, POEZIE, ESEJE 

  • Herman Melville. Moby Dick (1851) is a classic novel grappling with obsession, nature’s power, and the symbolic dimensions of the ocean.
  • Ernest Hemingway. The Old Man and the Sea (1952) captures the intimate and sometimes mystical struggle between human endurance and the vast, unpredictable sea.
  • Rachel Carson. The Sea Trilogy (1941–1955) is a collection in which the pioneering environmentalist explores the wonders of the Earth's ocean - a classic of American science and nature writing.
  • Joan Sloncewski. A Door Into Ocean (1986) is a feminist science fiction novel, discussing the themes of ecofeminism and non-violent revolution.
  • Rita Wong. Undercurrent (Gibsons BC: Nightwood Editions, 2015) explores a variety of poetic forms, anecdotes, allusion, and visual elements, to remind humanity that we are water bodies, and we need and deserve better ways of honoring this.
  • Sy Montgomery. The Soul of an Octopus (2015) offers an immersive exploration of the emotional and physical lives of octopuses.
  • Alexis Pauline Gumbs. Undrowned: Black Feminist Lessons from Marine Mammals (AK Press, 2020) is a book-length meditation for social movements and our whole species based on the subversive and transformative guidance of marine mammals.
  • Sabrina Imbler. How Far the Light Reaches (My Life in Ten Marine Creatures) (2022) is a fascinating tour of creatures from the surface to the deepest ocean floor that invites us to discover how some of the most radical models of family, community, and care can be found in the sea.

TEORIE

  • Édouard Glissant. Poetics of Relation (1990)
  • Linda Tuhiwai Smith. Decolonizing Methodologies (1999)
  • Stacy Alaimo. Bodily Natures: Science, Environment, and the Material Self (2010)
  • Cristina Sharpe. In the Wake: On Blackness and Being (2016)
  • Astrida Neimanis. Bodies of Water: Posthuman Feminist Phenomenology (Bloomsbury, 2017)
  • María Puig de la Bellacasa. Matters of Care: Speculative Ethics in More Than Human Worlds (2017)
  • Melody Jue. Wild Blue Media: Thinking through Seawater (Duke University Press, 2020)

Autorky, autoři a spolupracující

Michal Kučerák je výzkumník, lektor a kurátor se zaměřením na zprostředkování umění a digitální projekty. Spolupracuje s nadací současného umění TBA21, kde se podílí na práci digitálního týmu. Specializuje se na digitální výzkum a projekty, konkrétně Ocean-Archive.org a Organismo (TBA21-Academy). Podílí se na kolektivu, který spoluorganizuje festival sociálně angažovaného designu a umění Uroboros. Kromě toho pokračuje v doktorském studiu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.

Petra Linhartová je ředitelkou pro digitalizaci a inovace v Thyssen-Bornemisza Art Contemporary TBA21, kde se věnuje rozvoji digitálních řešení a inovací s cílem podpořit nové a udržitelné přístupy v umění a kultuře. Zabývá se řízením a rozvojem mezioborových projektů na pomezí umění, vzdělávání a ekologie, které nespadají do klasických rámců. Kromě digitálních ekosystémů ji fascinují technologie ve vztahu k životnímu prostředí, lidské kreativitě a propojení mezi tělem a myslí– ať už skrze umění, jógu nebo spekulativní myšlení o budoucnosti. Petra vystudovala marketing a mediální komunikaci na Univerzitě Jana Ámose Komenského a tvorbu politik, vzdělávání a management umění na Maastrichtské univerzitě.

Katarina Rakušček se pohybuje na pomezí kultury, vyprávění příběhů a strategie. Vystudovala anglistiku a komparativní literaturu na Univerzitě v Lublani. Má zkušenosti z kulturní produkce, akademického prostředí i tvůrčího psaní a v současnosti působí jako strategická konzultantka a editorka v TBA21, kde pomáhá utvářet nové narativy pro instituci propojující současné umění s environmentální angažovaností. Znepokojuje ji klimatická krize, experimentuje s DJingem, je oddanou fanynkou Star Treku, amatérskou malířkou a zastánkyní rozmanitosti a mnohovrstevnatosti světa.

Editor publikace: Janek Rous

Překlady: Vít Bohal

Vypublikováno 16.4. 2025

digitální platformy ekologie digitální umění dekolonizace feminismus manifest budoucnost extraktivismus