Brothers in Arms

umělci František Kowolowski, Jiří Surůvka, František Lozinski, Petr Lysáček
kurátor Jakub Král
místo Karlin Studios
tagy ironie náboženství multimedia pohyblivý obraz kolektiv
ůčinkující Jiří Surůvka, Petr Lysáček
kamera Giulio Zannol
zvuk Giulio Zannol
střih Giulio Zannol
interview Giulio Zannol
překlad Adéla Dörnerová
kategorie Reportáže
publikováno 10. 5. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Ostravská skupina František Lozinski o.p.s., jejíž členové (František Kowolowski, Petr Lysáček, Jiří Surůvka) jsou na české výtvarné scéně velmi silnými, ale zcela odlišnými individualitami vycházejícími z rozdílných stanovisek a charakteristicky pracujícími v rozlišných médiích, se v rámci své společné práce zabývají především sociálními a sociálně kritickými tématy, jsou břitkými kritiky étosu všeobecně zažitých klišé, která narušují, demytizují a ironizují. Pracují se subverzním humorem a přímočarostí a častým cílem jejich kritiky je reflexe lidové kultury, náboženství, kultu umělce a jeho postavení ve společnosti.

související s
Brothers in Arms

0:07:50

PAF Olomouc 2024

23. ročník mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc zastřešilo téma Deníky. Ty mohou být dialogem s technologií, kdy se proměna myšlení odehrává na základě doteků klávesnic, psacích strojů, záznamů na kameru nebo diktafon. Jako každý rok se v rámci festivalu konalo také vyhlášení soutěže Jiné vize, mapující současnou podobu pohyblivého obrazu v ČR.

Jan Freiberg

Jan Freiberg pracoval v Galerii Klatovy/Klenová jako kurátor a fotograf. Po vynuceném odchodu všech odborných pracovníků našel budoucnost na hřbitově Malsička ve Volyni a zřídil tu v roce 2010 v bývalé smuteční síni Galerii Na shledanou. Maloměsto, hřbitov a smrt podmiňují její existenci a vytváří základní rámec pro špičkové české umělce. Smyslem galerie je upozornit skrz umění na smrt jako živou součást života.

Absence ve Videoarchivu 4 – Artificial Intelligence

Josef Holý se věnuje tématům informační války, dezinformací a vlivu algoritmů technologických gigantů na náš život. Jak jsou a byla tato témata reflektována mezi umělci a umělkyněmi, kteří pracují s pohyblivým obrazem? Zobrazování umělé inteligence nebo umělého člověka má v historii vizuálního umění poměrně pevné místo a pojí se s mnoha etickými otázkami, které nás dnes reálně dostihly.

Milenina píseň

Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.