Být někým, kým (ne)jsem

přístupnost (cc) cz en
umělci Katarzyna Kozyra
kurátor Nina Hobgarska
místo Dům Umění Ostrava
tagy identita náboženství multimedia kritika instalace
režie Jan Vidlička
ůčinkující Jiří Jůza
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
kategorie Reportáže
publikováno 6. 11. 2024
délka 0:07:16
jazyk Česky
embed link icon

Katarzyna Kozyra vychází ze sebe jako subjektu, který zároveň performuje a je performován, přičemž autorka používá fotografii, sochu, instalaci a video. Z perspektivy více než třiceti let její intenzivní přítomnosti ve světě umění lze říci, že proměňující se identita a její utváření jsou nejdůležitějším tématem její tvorby.

Tomu je také podřízen výběr prací, které jsou zastoupeny na výstavě. Výstava se zeširoka zaměřuje na tvorbu této významné polské umělkyně. Představuje oblasti jejího zájmu a způsoby řešení problémů, jako jsou různé podoby prožívání a definování identity, těla a pohlaví i kulturních tabu od oceněných Mužských lázní na Benátském bienále až po projekt Hledání Ježíše a její nejnovější performativní aktivity.

Výstavní projekt Katarzyny Kozyry  Být někým, kým (ne)jsem  představuje dvanáct různých projektů z let 1995 až 2023. Mezi nejznámější prezentované projekty patří Mužské lázně (1999), Hledání Ježíše (2012–2022) nebo Sen (2023). Součástí výstavy jsou také rekvizity z autorčiných projektů, například rozřezaná kůže ze Žranice (2021) a další vybrané převleky z cyklu projektů V umění se sny stávají skutečností (2003–2008).

související s
Být někým, kým (ne)jsem

01:47:10

Kurátorství a dílo za hranicemi výstavy

Setkání s kurátorkou a autorkou Fatos Üstek proběhlo na AVU společně s prezentacemi laureátstva letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého, Oskara Helcela, Judity Levitnarové a No Fun kolektivu.
01:33:53

Výzkum umění daleko a blízko

Alice Koubová a Anna Beata Háblová, to jsou dva pohledy na funkci vědy v umění a na umění ve vědě s dodatkem pro filosofii.

Milenina píseň

Video Milenina píseň pracuje s teoretickým pozadím současného feministického myšlení, konkrétně s odkazem kyberfeminismu, který formulovala počátkem devadesátých let ve své práci britská feministka a teoretička kyberkultury Sadie Plant. Kyberfeminismus přiznává moderním technologiím emancipační sílu, ale jen potud, dokud k ní budou mít přístup všichni lidé bez ohledu na jejich třídní postavení, náboženské přesvědčení, kulturní identifikaci, sexuální orientaci či gender.
0:04:02

Tears for Fears

Skrze umělecký jazyk nachází umělkyně možnosti, jak se zbavit strachu z budoucnosti a zkusit se nebát konat, a to dohromady v propojení s dalšími, i mimolidskými bytostmi. Jelikož pozdě je, ale stále jsme tu spolu a stále je co dělat pro to, aby nebylo ještě hůř.
08:00:08