Alena Kotzmannová

umělci Alena Kotzmannová
místo _Neurčené místo
tagy Anglické titulky fotografie
režie Ivan Svoboda
ůčinkující Alena Kotzmannová
kamera Ivan Svoboda
zvuk Ivan Svoboda
střih Ivan Svoboda
interview Ivan Svoboda
kategorie Profily
publikováno 28. 1. 2015
jazyk Česky / English
embed link icon

Spojení konceptuální fotografie a klasické analogové černobílé fotografie může v dnešní době, kdy je revival analogu spojený s jistou exkluzivitou materiálního artefaktu, působit v jistém smyslu paradoxně. Tvorba Aleny Kotzmannové (nar. 1974) je ale založená právě na těchto dvou postupech.
Kotzmannová je zastánkyní „čistoty“ fotografického záznamu. Pracuje zásadně bez digitální manipulace a aranžování scén, k narušení „nevinnosti fotografického oka“ přistupuje skrze úhel pohledu, expozici, práci s detailem a měřítkem apod. Výsledkem ale nebývá krásný snímek v tradičním smyslu. Kotzmannová fotografuje věci banální, někdy i nevzhledné a o některých fotografiích bychom mohli říci, že odporují zásadám správného fotografování. Přesto mají svůj půvab. Umělčiným mottem, které se snažila předat i svým studentům, je, že fotografie může být kontextu současného umění spíš prostředkem vyjádření, než technikou.
Kotzmannová koneckonců není bezvýhradnou fotografkou, byť je pro ni toto médium nejcharakterističtější. Na pražské VŠUP studovala nejprve v Ateliéru tvorby konceptuální a intermediální a až následně přestoupila do nově založeného Ateliéru fotografie. Příznačné pro ni je, že s fotkou často pracuje jako s objektem – ať už jde o adjustaci nebo celkovou instalaci v rámci výstavy. Často využívá také kombinaci fotky s videem nebo projekcí diapozitivů a neostýchá se ani projektů ve veřejném prostoru.
Charakteristická je pro její tvorbu narativita vznikající sestavováním snímků do sérií – jednotlivá zobrazení spolu nemusí nijak přímočaře souviset, význam, který je generovaný zejména metodou asociací, se utváří až na rovině celku.
Kotzmannová sice své snímky druhotně neupravuje, přesta nezřídka vytváří klamavý obraz. Často je tu důležitá hra s divákovým vnímáním. Té je mimo jiné docilováno dojmem jakéhosi bezčasí, časoprostorové nezakotvenosti, která je pro autorku významná. Není tedy divu, že jako symptomatický motiv se v posledních letech znovu a znovu objevuje moře (a mořeplavba), jehož zdánlivá bezbřehost Aleně Kotzmannové zjevně imponuje.

Tereza Jindrová

související s
Alena Kotzmannová

Absence ve Videoarchivu 1 (kolekce VVP AVU) - Neoliberální stachanovci

Pro první díl pořadu pozvala Artyčok.TV socioložku, vysokoškolskou pedagožku a mediální teoretičku Irenu Reifovou. Ta nabídla z perspektivy svého výzkumného zaměření pohled na vztah audiovizuální umělecké produkce a sociální kritiky převládajících mocenských poměrů ve společnosti.

Poetika identit

V poetice identit je důležité vracet se do určitého bodu nula, který je zároveň bodem zlomu. Mé Já se láme přes určitá omezení a neustále bojuje proti sobě samému. Vždy se nachází v procesu stávání se a tento proces vždy provází určitá rozpolcenost. Jsem nikým a zároveň jsem všemi. Patřím k anywheres, k těm co jsou doma všude a zároveň nikde. Nevím, jestli proto být smutný.
0:29:33

Fotograf Zone Festival / Jaka Teršek & Ivan Tomašević – Balkánská Hranice: fotografická přednáška

Pro tuto edici festivalu Fotograf nabídli Jaka Teršek a Ivan Tomašević pohled do svého rostoucího archivu fotografií a podělili se o vhledy do svého kolektivního přístupu.
0:16:13

Vidíš, tedy jsem Lucie Svobodová

Významnou osu v recentní tvorbě Lucie Svobodové tvoří problematizace technického zastarávání audiovizuálních nosičů a formátů, s čím souvisí i její autorská revize historicky starších děl. Výsledné rekonstrukce, které Svobodová vytváří již za pomoci nových technologií, se přitom nedotýkají pouze aktuální otázky archivace charakterově příbuzných prací, ale současně otevírají také diskuzi o tom, do jaké míry jsou pionýrská díla české animace a videoartu zajímavá i pro současné širší publikum.
0:20:10

Zastávka 01 | Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
0:16:20