10. Mezinárodní festival krásných umění: Kosmos

přístupnost (cc) cz en
umělci Lukáš Likavčan, Katarína Poliačiková, Anna Bochková, András Csefálvay
kurátor Anna Crhová
místo Galerie plastik Hořice
tagy vesmír budoucnost pohyblivý obraz socha fotografie
režie David Přílučík
ůčinkující Anna Crhová
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
interview David Přílučík
kategorie Reportáže
publikováno 21. 10. 2024
délka 0:04:51
jazyk Česky
embed link icon

Mezinárodní festival krásných umění se do Galerie plastik vrací už po desáté. Tentokrát se organizátoři rozhodli pojmout ho trochu jinak: bude se jednat o internacionální přehlídku umění, které reflektuje téma vskutku univerzální – kosmos.

V Hořicích tak představila svá keramická mimozemská města Anna Bochková, k vidění bylo filozoficky laděné video umělce Andráse Cséfalvaye a filozofa Lukáše Likavčana a prozkoumat bylo možné také fotografie vesmíru, představené v projektu Kataríny Poliačikové. Současná díla pak doplnila grafika Františka Hudečka, jeden z nových přírůstků sbírky galerie.

související s
10. Mezinárodní festival krásných umění: Kosmos

0:04:47

Místo Květin

Jak žít v sousedství přibližující se frontové linie? Jednou z možných strategií může být snaha uchovat si tolik všednodennosti, kolik je jen možné.

Ocean as an Art Space

Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.
0:58:33

Naša rómska fotografia - Přednáška k výstavě Andrej Pešta - Baro frajeris

Přednáška historičky a teoretičky Petry Hanákové s názvem Naša rómska fotografia proběhla v prostoru fotograf zone při příležitosti výstavy Andrej Pešta - Baro frajeris.
0:12:50

Imagine a breath of fresh air

Jedna část výstavy kriticky zkoumá solár-punkové vize a představy o budoucnosti, které spojují ekologický život s nejmodernějšími technologiemi, vědou a "pokrokem", stejně jako s různými strategiemi přežití v dystopickém, až posthumánním světě. Druhá část zkoumá různé strategie nerůstu, zpomalení nebo udržitelného života v souladu s přírodou.

Plán Delta

Daniela Ponomarevová ve svém projektu Plán DELTA buduje a následně dekonstruuje postapokalyptický příběh reagující na současný stav civilizace. Jádrem dystopického narativu je předpokládaný zánik Země, z níž se stal pouze jakýsi testovací objekt, přechodné místo pro lidstvo, které neodvratně čeká zničení obrovským asteroidem. Situaci fiktivní budoucnosti autorka otevírá pomocí série objektů instalovaných v imerzivním prostředí domnělé laboratoře a textově-obrazového dokumentu.
0:04:18