„Vydáváme se do vesmíru připraveni na všechno, tedy na samotu, boj, utrpení i smrt. Ze skromnosti to neříkáme nahlas, ale občas si myslím, jak jsme báječní. Jenže my nechceme dobývat vesmír, chceme pouze rozšířit Zemi k jeho hranicím.“ (Stanisław Lem, Solaris)
Prostřednictvím výstavního projektu, koncipovaného jako epické environmentálně dis(u)topické sci-fi, se roudnická galerie připojuje k hlasité celospolečenské diskuzi o udržitelnosti života na Zemi. Drastické vymírání živočišných druhů, zánik fauny a změna klimatu, to je jen část problémů, na které již dříve upozornili přední světoví badatelé. Dnes a denně se ujišťujeme v tom, že doba ztráty kontroly nad našimi životy je ještě daleko.
Environmentální úzkost se však již stala aktuální. Strach z toho, co bude. Strach z toho, že nemáme žádný plán B. Tuto skutečnost (a nejen ji) výstava PLANET ID: vzpomínky na Zemi reflektuje. Zahrává si s představou meziplanetárního eskapismu – mentální hrou na únik do jiných světů. Čím se ale taková vesmírná cesta stává pro své pasažéry? Záchranou, nebo vězením, v němž už nezbývá nic jiného, než vzpomínky? Střípky, které si lidský mozek sestavuje do nových abstraktních konceptů?
Cílem výstavy je pojmout dosud známý svět jako koláž, hlavní osou je spojnice Země-vesmír. Pomocí vybraných uměleckých lidských děl, chápaných jako fragmenty představ o blízkém i vzdáleném okolí, se pokusíme sestavit mentální mapu balancující na hraně rozumu a sentimentu, vědy a paměti.