Vítejte v Oikos. Oikos je dům, který dýchá a vrní. Prorůstají jím větve, které, společně s jeho obyvatelkami a obyvateli udržují dům v chodu. Žijí v něm obři, holohlavé mořské panny, měňavci, vrány s antracitovými plášti, Johan, nerozlučná dvojčata, Erlenah, která zavírá dveře na řetízek, Ama, která zná všechny druhy léčivých rostlin, Pragma, s problémy dobře schovanými pod kobercem, Tarván s dvěma rybími ocasy, ale také Diamon, netvor, který na sebe bere podobu našich nejhorších úzkostí a obav. Žije v něm také Alma, autorka této výstavy a knihy. Oikos je prostorem, ve kterém rodinní příslušníci získávají bájná jména a ve kterém jsou vyzdvihovány jejich schopnosti i každodenní rituály. Oikos je meziprostorem, ve kterém je možné snít a skutečně cítit, a ve kterém s námi mohou být i ti, kteří a které už tu nejsou. Oikos je útočištěm i ostrovem vzdoru. Ten se projevuje mimo jiné v jazyce, jakým jeho obyvatelé a obyvatelky hovoří, a který se snaží, prostřednictvím důmyslných novotvarů vymezit se proti normativitě jazyka jako nástroji vyčleňování a útlaku. Oikos ale vzdoruje také skrze hodnoty, které vyznává, a jakými se jeho vnitřní domovní řád řídí: péče, empatie, důležitost sdílení a naslouchání příběhů a zkušeností druhých. Trvá na tom, že naše smysly musí zůstat otevřené, abychom neztratili*y kontakt se svým okolím, s druhými a nezůstali*y uvězněni*y, osamoceni*y ve svých tělech. Ukazuje, jak důležitá je rozmanitost našeho světa díky bytostem, které ho obývají, a vztahům, které nepředpojatě budují. Ukazuje, jak klíčová je v našich životech imaginace, ne jako prostředek bezúčelného nebo kratochvilného snění nebo úniku, ale jako prostředek emancipace a změny, jako způsob, jak prohlubovat naše vnímání světa, bytí s druhými. A ukazuje také, jak důležité je vyjadřování emocí, včetně těch, které se mohou některým jevit jako projev slabosti, protože právě skrze ně se můžeme lépe napojit. Milé obyvatelky a milí obyvatelé Oikos, milá Almo, díky za pozvání. Váš dům–svět, se všemi jeho jizvami a puklinami, propustnými stěnami a sdílenými prostory i skrýšemi pro snící hlavy všech bez rozdílu, je mi velmi blízký.
Eva Koťátková