Vojtěch Novák (* 1992) je multidisciplinární umělec, nezávislý kurátor a umělecký výzkumník ve švýcarském SARNu.
Žije a pracuje v Česku. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, stáže absolvoval na Bezalel Academy v Jeruzalémě, AVU v Praze a ZHdK v Curychu. Je finalistou nizozemské Jan Naaijkens Prize. Spolupodílel se na založení Ateliéru bez vedoucího a kolektivu PGS, který realizuje offsite výstavní projekty. Zúčastnil se mnoha výstavních přehlídek, například documenta 14 v Kasselu, Manifesta 11 v Curychu, OFF-Biennale v Budapešti a Alytus Biennial. Svá díla prezentoval na mnoha skupinových výstavách organizovaných v ČR i zahraničí. Byl členem kurátorského týmu CSO – City Surfer Office v Praze a v současné době působí jako programový ředitel Galerie města Pardubic (GAMPA).
Tvorba Vojtěcha Nováka se nezařazuje snadno. Často pracuje v rámci dočasných uskupení a mezioborových spoluprací, a i když se může jeho tvorba jevit na první pohled jako nelineární, v pozadí je patrná dlouhodobá strategie. Svou tvůrčí praxi zasazuje do konkrétních situací a podmínek, ve kterých vidí transformační potenciál. V tu chvíli na sebe přebírá roli facilitátora věřícího, že každý má co nabídnout. Ať už se jedná o umělce a umělkyně, diváky a divačky, spolupracovníky a spolupracovnice v galerijním prostředí, nebo o aktéry, s nimiž se setkává, když pracuje v širších společenských rámcích, například ve vzdělávacím systému.
I jeho samostatné projekty (nehledě na různá média a témata) v sobě nesou prvky procesuality. Neuvažuje o nich jako o hotovém výsledku, ale opakovaně se k nim vrací, znovu je otevírá, rekontextualizuje a zkoumá jejich proměny. Rozpětí jeho zájmů je přitom široké: jednou vychází z historického ornamentálního hermetismu a figury „nájemného poustevníka“, jindy se opírá o lingvistické uvažování a někdy zase o elementární technologii (krystalku), která převádí rádiové frekvence do zvuku.
Publikace: 25. 02. 2026
