Walking, Running, Dancing, Grasping, Fetching or Carrying...

umělci Aleš Čermák, Zuzana Žabková, Mira Gáberová, Adéla Součková, Berrak Yedek, Jana Stanulová, Daniela Baráčková, Brungot Svíteková Zdenka, Radim Labuda
kurátor Viktor Čech
místo NoD
tagy videoart komunikace tělesnost performance
ůčinkující Viktor Čech
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
interview Radim Labuda
kategorie Reportáže
publikováno 24. 5. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Výstavní projekt je zaměřený na roli fyzického gesta a kontaktu v současné umělecké situaci. Fyzické projevy těla, symbolická gesta, náznaky akce i samotná fyzická interakce mezi jedinci patřily mezi základní vyjadřovací prostředky klasického umění. V současné umělecké tvorbě se ale objevují především v oblasti videa, performance a paralelně v oblasti současného tance. Tyto zdánlivě nejbezprostřednější prostředky mezilidské komunikace v sobě ale také nesou celou váhu historie recepce lidského těla ve vizuální kultuře.

související s
Walking, Running, Dancing, Grasping, Fetching or Carrying...

Od alternativní pravice k emancipačnímu propagandistickému umění

Pro pochopení vzestupu nových forem autoritarianismu je klíčovým nástrojem studium propagandy, je třeba se však podívat i na zvláštní roli, kterou zaujímá propagandistické umění. Jak přispěla imaginace umění, divadla, filmu, designu, architektury a dokonce i her k imaginaci autoritariánské? A lze si představit různé formy populárního a emancipačního propagandistického umění, jak se staví na obranu jiného světonázoru?

Absence ve Videoarchivu 6 - „Říkám to nahlas“

Snímky, které pro letošní projekci vybral psychoterapeut a psycholog Adam Táborský, nechávají nahlédnout do prostoru, kde se duševní zdraví stává zdrojem inspirace, obnaženou zranitelností, přiznanou zbraní i místem zpovědi a úlevy.
0:03:21

Skrze zranitelnost se můžu přiblížit druhým

Autorka reflektuje společensky konstruované kategorie zdraví a nemoci prostřednictvím fragmentární reprezentace a nevyřčenosti, skrze otisky vlastní paměti a historie, k nimž ovšem přistupuje s odstupem – jako k archivu, který uspořádává metodou selekce, variace či práce v sériích. Intimní tak prochází odosobněním a zviditelňuje mechanismy kontroly.
0:06:46
0:45:18