TRUE STORY

umělci Matt Brackbill, Tereza Velíková
místo _Neurčené město
tagy televize satira rodina apropriace kapitalismus
kategorie Audio-vizuální umění
publikováno 16. 5. 2009
jazyk Česky / English
embed link icon

S otázkou naprostého zahlcení reklamami a typu televizních pořadů, které vládnou americkému vysílání, a jejich vlivu na člověka souvisí video TRUE STORY. Síla televizního média spočívá právě v naší tendenci věřit v pravdivost příběhů, které jsou nám vyprávěny, a ve snahu projektovat si do nich ty své. Rozhodla jsem se tedy vytvořit nový epický příběh dvou lidí pouze z útržků reklam. Kombinování různých scénářů a charak­terů podporuje absurditu filmu, který by mohl reprezentovat syntézu množství informací a emocí, které nás atakují z televizní obrazovky a které se nám slévají v jeden „pravdivý příběh“. Tato práce vznikla na univerzitě v Albuquerque v Novém Mexiku s pomocí Matta Brackbilla, studenta této školy.

související s
TRUE STORY

Architektura soužití - Bellevue di Monaco

Projekt Bellevue di Monaco se nachází v několika domech v centru Mnichova. Domy měly být původně zbourány za účelem postavení luxusních bytů, záměr města však zvrátila skupina aktivistů guerillovou rekonstrukcí jednoho z bytů. Následná migrační krize roku 2015 podnítila zformování oficiálního družstva, složeného z několika stovek místních obyvatel, které si domy pronajalo a přetvořilo je na multifunkční centrum.

Radek Pilař, Flare Up, 1991

Video Flare Up z roku 1991 je metaforickým obrazem lidského hemžení, konfliktů a zkázy. Moralistické vyznění snímku podporují centrální kompozice (například ústřední motiv portrétu panenky může připomínat náboženskou ikonografii), doslovné symboly (vojenské šiky, krev, převrácení krucifixu, plamen požírající figurky) a historické materiály (Bachova hudba).

David Shrigley Artist Talk

Ve svých černobílých inkoustových kresbách je schopný obsáhnout sžíravé komentáře k současné společnosti a globálnímu systému i introspektivní a sebereflexivní úvahy. Obraz a text u Shrigleyho vždy fungují dohromady, on sám o sobě ovšem odmítá mluvit jako o ilustrátorovi, označení “cartoonist” (kreslíř) mu však nevadí.

Si četli

Ve videu Si četli se postupně s nenuceností představuje několik mezigeneračních dvojic. Otcové, matky, synové a dcery hovoří o svém původu a schopnosti hovořit „mateřskými“ jazyky. Příslušníci mladší generace přirozeně bezvadnou češtinou nebo slovenštinou většinou připouští, že si nejsou v řečí svých rodičů zcela jisti, je to „kuchyňská“ komunikace druhé generace někdejších imigrantů. A právě tyto jazykové posuny se stávají umělci symbolem trhliny, která se objevuje mezi ním a jeho rodiči.