Rozštěpený epistemolog

umělci Jiří Žák
místo Česká republika
tagy postpravda V angličtině Anglické titulky tělesnost tanec
kategorie Audio-vizuální umění
publikováno 8. 3. 2017
délka 0:17:55
jazyk Česky / English
embed link icon

„Teď jsme impérium, a když něco děláme, vytváříme svou vlastní realitu. A zatímco vy tuto realitu budete studovat – uvážlivě, to je jisté –, my budeme dále jednat a vytvářet tak další nové reality, které pak můžete také studovat, a takové bude uspořádání věcí. My jsme aktéry historie […] a vám, vám všem zbývá jen rozebírat to, co my děláme.“

Karl Rove (Ron Suskind, ‘Faith, Certainty and the Presidency of George W. Bush’, The New York Times Magazine, 17. 10. 2004.)

 

Prezentované video s názvem Rozštěpený epistemolog vzniklo v průběhu umělcova několikaměsíčního pobytu v Berlíně a vrcholí v něm dvouleté období jeho video-esejistické práce. Během něj se Žákovo pojetí tohoto žánru radikálně vyvíjí – od práce s archivním filmovým materiálem, jeho analýzou a rekontextualizací (Du Forma, 2015, Mateřské město, 2015) se posouvá k autonomní experimentální hrané filmové tvorbě. Základním referenčním bodem Žákovy současné tvorby je pak odkaz na dílo známého britského experimentálního filmaře Johna Akomfraha, autora pronikavých dokumentárních syntéz převedených do autonomního, poeticky založeného uměleckého jazyka.

Video Rozštěpený epistemolog je postaveno na spolupráci s charismatickou berlínskou tanečnicí s beninskými kořeny Meïmounou Coffi, která na základě Žákova scénáře vytvořila improvizovanou choreografii vycházející mimo jiné z gest, která se používají pro ovládání digitálních zařízení. Koláž taneční performance a abstraktních roztřesených záběrů se zde stává vizuálně-poetickou metaforou, doplněnou o subjektivní verbální komentář, zasazující fikční situaci do reálného kontextu.

„Video se zabývá významem „pravdy“, respektive ‚post-pravdy‘, v současném informačním smogu a mediální manipulaci. Fenomén ‚post-pravdy‘ je tématem velmi žhavé celosvětové diskuse; výskyt tohoto pojmu se během posledního roku zvýšil o více než dva tisíce procent a vysloužil mu podle Oxfordského slovníku titul slova roku 2016,“ říká kurátorka výstavy Jitka Hlaváčková.

„Důležité je jen to, co ti připadá skutečné. Máš právo využívat objektivní význam pro své vlastní účely,“ tvrdí jedna z postav ve videu Rozštěpený epistemolog. Z pozice konzumenta současné informační exploze, akcelerované sociálními sítěmi a silně rozmlženou funkcí gatekeeperů, je stále těžší nalézt pevnou půdu pod nohama. Zatímco v minulosti se pátralo po možnostech poznání pravdy rozumem či smysly, dnes stojíme před problémem odcizení procesů vnímání. Veškerá smyslová a částečně i rozumová zkušenost jednotlivce je stále více zprostředkována virtuálními a zároveň roztříštěnými informacemi. Smysly ztrácejí relevanci, rozum je zahlcen. Málokdy jsme schopni si empiricky ověřit pravdivost informace, většinou můžeme uvažovat jen o tom, kterou z jejích, stále četnějších variant přijmeme za svou.

Jako se slovo „post-pravda“ stalo v anglosaském prostředí slovem roku, stává se i teorie poznání (epistemologie) stále častěji skloňovaným oborem. Subjektivizace reality je dobrým důvodem, proč těžce hledat nové cesty k formulaci základních principů poznání, z nichž se pro absolutní důraz na jednotlivce nevytratí lidstvo.

Projekt vznikl za podpory Artyčok.TV na základě otevřené výzvy ke vzniku nového audiovizuálního díla v roce 2016, kategorie profesionálové/amatéři.

související s
Rozštěpený epistemolog

0:03:39

Aleuronové Zrno

Projekt Nely Britaňákové Aleuronové zrno představuje neurčité prostředí utvářené těly, hlínou, textilem v němž se stírá druhová identita. Ve zpomaleném světě přežívají zbytky života i zárodky nových forem nesoucí stopy úzkosti, transformace i pomalého zániku.
0:52:58
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.

ŠEDÁ CIHLA 34/1993

Výstava Šedá cihla 34/1993, pokračovala v typu uměleckého salonu, 34 umělců narozených v letech 1941–1964 vybrala odborná jury složená z Jany Geržové, Mahuleny Nešlehové a Petra Nedomy. Úspěšná letní výstava probíhala v prostorách Galerie U Bílého jednorožce na náměstí v Klatovech a v exteriéru hradu a interiéru zámku Klenová.
0:03:21