Scoring Session

místo Národní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy performativní lekce tanec tělo V angličtině
ůčinkující Pierre Bal-Blanc, Kostas Tsioukas
kamera David Přílučík
zvuk David Přílučík
střih David Přílučík
kategorie Přednášky
publikováno 15. 9. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Hlavní událostí závěru výstavy TŘETÍ MYSL. Jiří Kovanda a (Ne)možnost spolupráce byla přednáška a taneční performance pod taktovkou významného francouzského kurátora Pierra Bal-Blanc, který je součástí kurátorského týmu připravujícího dOCUMENTA 14. Jeho hostem byl řecký tanečník a choreograf Kostas Tsioukas.

Pierre Bal-Blanc v současnosti působí jako nezávislý kurátor. Byl ředitelem Contemporary Art Center (CAC) ve francouzském Brétigny a od roku 2003 organizoval projekt „Phalanstère“ – sérii site-specific projektů kriticky přehodnocujících logiku akumulování uměleckých děl. Jeho výstavy „La Monnaie Vivante/Living Currency“, 2005–2010 (CAC Brétigny/Micadanses; Stuk, Lovaň, Belgie; Tate Modern, Londýn; Muzeum moderního umění, Varšava; Berlínské bienále), a „Draft Score for an Exhibition“, 2011–2012 (Artissima, Le Plateau, Paříž; Turín; Secession, Vídeň; Index, Stockholm), se zabývají analýzou současných a historických tělesných a performativních strategií ve výtvarném umění.

Tři kapitoly výstavy „Reversibility“ z let 2008–2012 (Fair Gallery při Frieze, Londýn; CAC Brétigny; Peep-Hole, Milán) reflektují dopad materiální povahy uměleckého objektu a jeho role a tvaru na dnešní kulturní instituce. Kovandova „Smrt publika“ (The Death of the Audience) z roku 2009 (Secession, Vídeň) odhaluje procesy osamostatnění se a odcizení, týkající se jak umělce, tak jeho diváka. Jeho další výstava, „Soleil politique” z roku 2014 (Museion, Bolzano, Itálie), pak zkoumá urbánní úlohu muzea prostřednictvím zpětného pohledu na jeho historii a poslání pohledem umělců pracujících v nejrůznějších médiích, architektů, filmařů, performerů, hudebníků, skladatelů a dalších kreativních osobností.

související s
Scoring Session

ŠEDÁ CIHLA 78/1991

Prvotním impulzem výstav Šedá cihla byla snaha o splacení dluhu autorům, kteří nemohli před rokem 1989 svobodně vystavovat nebo příslušeli k polooficiální scéně. Záhy se se ale výstava pokusila transformovat do reprezentativní přehlídky aktuálního umění.
Zajímavé pozadí této akce si žádá širší vysvětlení, které má kořeny o deset let dříve.

Exhibitions as Ready-mades, Attentiveness and Escape

Are//Athens//Partahhiana

Artyčok.tv in collaboration with Are is bringing a selection of lectures and presentations from the field of contemporary art scene in Greece.

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.

Co můžeme dělat?

Kolektiv Ateliéru bez vedoucího ve spolupráci s Akademií výtvarných umění v Praze uspořádal sérii přednášek a performativních vstupů na téma uměleckého vzdělávání. Pozvaní hosté a hostky – umělci, teoretičky i aktivisté – se ve svých příspěvcích různými způsoby zabývali momentem rozpoznání nerovnosti a možnostmi, jak na ni reagovat. Ptáme se: co přesně můžeme dělat?