Postpravda a nové informační rámce

místo GHMP - Colloredo Mansfeld
tagy postpravda k poslechu fotografie algoritmus digitální platformy
ůčinkující Jiří Žák, Palo Fabuš, Andrea Průchová Hrůzová, Čeněk Pýcha, Václav Janoščík
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
kategorie Přednášky
publikováno 5. 5. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Subjektivní realita internetových médií a sociálních sítí posílila demokratizaci přístupu k informacím, ale přinesla také oslabení obecně sdílených hodnot, zpochybnění autorit a znejasnění kritérií pravdy. Proměnilo se především vnímání toho, co považujeme za objektivní pravdu. V rámci současné politicko-mediální sféry – a nejen v ní – přestávají fungovat zažité společenské mechanismy, které dříve účinně a spolehlivě předcházely nedorozumění ve veřejné sféře.
Jde o tendenci trvalou a přirozenou, nebo umělou a řízenou – manipulovanou mocenskými zájmy?
Kam se tento vývoj může dále ubírat?

Debata je pořádána v souvislosti s výstavou Jiřího Žáka s názvemRozštěpený epistemolog, jejímž tématem je fenomén “postpravdy”.

související s
Postpravda a nové informační rámce

0:04:47

Místo Květin

Jak žít v sousedství přibližující se frontové linie? Jednou z možných strategií může být snaha uchovat si tolik všednodennosti, kolik je jen možné.
01:02:48

Osm mýtů o autenticitě a seberealizaci

Navzdory obecnému přesvědčení jsme jen zřídkakdy odměněni za to, že jsme sami sebou. Ve skutečnosti je civilizace z velké části výsledkem naší schopnosti autocenzury a potlačování našich spontánních pudů a přirozených impulzů. Beseda s Reném Levínským a Matějem Cibíkem proběhla v rámci oslav 125. výročí narození Františka Suchého, zahradního architekta a ředitele strašnického krematoria.

Komnaty ozvěn

Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Pravdivost přesvědčení se opírá o sdílené emoční prožívání. Hněv, beznaděj, lítost, úzkost, soucit; emocionální pojítka sounáležitosti.

Historie médií v otiscích

Online prostředí se nám často jeví jako prostor zdánlivého bezčasí. Prostor, kde se artefakty minulosti hromadí bez ohledu na jejich původní kontext a kde po uspokojení okamžité poptávky zase mizí. Lze však (post)digitální krajinu využít k oživení ztracených, chybějících či vytěsněných médií, objektů, aktérů či rozhraní? Tematická kolekce audiovizuálních esejí ukazuje online prostor jako labyrint fragmentů a otisků analogové i digitální historie, jež lze spekulativně „dourčit“ tak, aby rozehrály neotřelé výměny mezi „kdysi“ a „teď“ a také uskutečnily alternativní či nerealizované budoucnosti.
0:20:10