Matěj Smetana

umělci Matěj Smetana
místo _Neurčené město
tagy objekt Anglické titulky umělecký výzkum animace
ůčinkující Matěj Smetana, Jiří Ptáček
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jiří Ptáček
kategorie Profily
publikováno 30. 12. 2013
jazyk Česky / English
embed link icon

Matěj Smetana vystudoval FaVU v Brně v ateliérech Malířství 3 Petra Kvíčaly a Intermédia. Vytváří zejména instalace, komiksy a videa. 

Jeho konceptuální přístup, kritický k uměleckým institucím, se projevil ve fotografiích škrábanců na dílech minimalistických klasiků Donalda Judda, Sola LeWitta a Johna McCrackena. Téma chyb a významových posunů se pak objevuje v jeho díle i nadále.

Často se také zabývá vztahem mezi záměrně stanoveným omezením a náhodou, například prostřednictvím trojrozměrných těles, jejichž prostorová seskupení vycházejí ze symbolických tvarů. Cyklus dřevěných objektů Vlajky (2002) tak rozvíjí podobu čtyř státních vlajek, zpracovaných pomocí průniku geometrických těles. Objekt Českoid (2003) zase rotuje plochu České republiky; na ní navazující Hradčanoid (2006), protáhlý válcovitý útvar z pletiva, je vytvořený podle rotující siluety Pražského hradu.

Do oblasti pohyblivého obrazu zabrousil videem Je to jenom film, kdy překreslil tři upoutávky na klasické horory na fólii a doplnil je původním zvukem. Téma náhody je zvýrazněné v instalaci Remix, v níž si autor pohrává s myšlenkou existence zvláštního inteligentního vědomí v mediálních sděleních. Jejich dešifrování probíhá pomocí výběru a označování sledu slov či písmen z kopií z knih, fotografiích filmových titulků či z nápisu na sekačce, tvořící dohromady “existenciální” poselství.

Lenka Dolanová

související s
Matěj Smetana

0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
0:04:36

Deset minut zírej

Autor vybízel k tomu, aby si divák dopřál deset minut soustředěného pohledu, který otevírá cestu k hlubšímu ponoru do věcí i do umění samotného.
0:16:13

Vidíš, tedy jsem Lucie Svobodová

Významnou osu v recentní tvorbě Lucie Svobodové tvoří problematizace technického zastarávání audiovizuálních nosičů a formátů, s čím souvisí i její autorská revize historicky starších děl. Výsledné rekonstrukce, které Svobodová vytváří již za pomoci nových technologií, se přitom nedotýkají pouze aktuální otázky archivace charakterově příbuzných prací, ale současně otevírají také diskuzi o tom, do jaké míry jsou pionýrská díla české animace a videoartu zajímavá i pro současné širší publikum.

Interfaces 01: Metrická imaginace

Jedním z určujících rysů pozdně kapitalistické společnosti, již chtě nechtě obýváme, je pronikání kvantifikace do všech oblastí jejího fungování. S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?
0:10:13