Umělá inteligence a dějiny umění

místo Národní technické muzeum
tagy umělá inteligence pedagogika umělecký výzkum
ůčinkující Barbara Zitová , Lukáš Pilka , Martina Hrabová, Josef Holeček , Jitka Šosová, Štěpán Lars Laichter, Jakub Havlíček
kamera Lucie Doležalová
zvuk Lucie Doležalová
střih Lucie Doležalová
kategorie Přednášky
publikováno 15. 8. 2025
délka 02:13:18
jazyk Česky / English
embed link icon

Aniž bychom si toho byli vědomi, umělou inteligenci (Artificial Intelligence – AI) většina z nás používá na denní bázi již řadu let, například v podobě internetových překladačů či cestovních navigací. Po spuštění programu ChatGPT v listopadu 2022 si ovšem rozvoj umělé inteligence získal světovou pozornost, otevřel se široké veřejnosti, a odborná obec nevyhnutelně čelí zásadním otázkám týkajících se původnosti, autenticity a ověřitelnosti informací.

Tato výzva se týká všech generací napříč obory a činnostmi lidského snažení, včetně dějin umění. Proto se i my, historici a historičky umění, musíme ptát, jak zacházet s novými nástroji pro výzkum a akademickou práci, pro výuku dějin umění i pro kurátorskou praxi. Na všech univerzitách a uměleckých školách u nás i v zahraničí vznikají průběžně aktualizované metodiky pro práci s AI, v interakci s mezinárodními směrnicemi. Jediná cesta, jak minimalizovat hrozby spojené s AI, je naše schopnost orientovat se v jejím vývoji a kriticky s ní pracovat. 

V čem může být AI užitečná pro dějiny umění? V jakých oblastech již kolegové s AI pracují? Kde a jak se lze informovat a učit novým dovednostem? Jaké jsou klady a zápory práce s AI? 

Odborný program Valné hromady Uměleckohistorické společnosti se v roce 2025 zaměřil na základní orientaci v tématu a konkretizaci vybraných příkladů z praxe. Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D., metodik výukových inovací z Masarykovy univerzity v Brně, nás seznámil s aktuálním stavem vývoje Ing. arch. Mgr. Josef Holeček z pražské ČVUT uvedl příklady zapojení AI do výuky dějin architektury. Doc. RNDr. Barbara Zitová, Ph. D., z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i., nás seznámila s příklady práce s digitalizovanými obrazovými soubory a hledání skrytých souvislostí. Mgr. Lukáš Pilka, Ph.D., představil možnosti práce s digitalizovanými muzejními sbírkami a Mgr. Štěpán Lars Laichter otevřel některé etické otázky spojené s užíváním umělé inteligence. 

Následovala debata, ve které všichni přednášející a Mgr. Jitka Šosová Ph.D., prorektorka z pražské UMPRUM, debatovali o kladech, záporech a etických otázkách tohoto technologického pokroku.

Martina Hrabová

 

organizátor akce: Uměleckohistorická společnost 

související s
Umělá inteligence a dějiny umění

Interfaces 01: Metrická imaginace

S rostoucím nátlakem na měřitelný výkon, zmnožováním nejrůznějších statistik, žebříčků a datových analýz a neustálým hodnocením ostatních i sebe sama se vyrovnáváme všichni. Ještě znepokojivější je však rozšíření metrické logiky do sfér, které byly vůči ní dlouho považovány za relativně imunní – především do umělecké tvorby a humanitních věd. Jak může umělecká teorie a praxe tento systém tematizovat, natož mu vzdorovat?
08:00:08
01:16:16

Artlist:Talk – Eva Jiřička

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.

Reverzní etnografie Podkarpatské Rusi

Alibi čechoslováků, které je historicky vyvazuje ze zodpovědnosti za éru evropského kolonialismu, se povážlivě narušuje, pokud podrobněji nahlédneme některé epizody československé historie a revidujeme postoj, který občané Československa ke koloniím a kolonizovaným zaujímali, jaké orientalizující představy vytvářeli. A nejedná se zdaleka pouze o postoj vůči lidem a kulturám mimoevropským, ale také v rámci Evropy samotné, jak ve svém díle dokládá Vobořil.
0:07:09

PLANETA FUD: Bakalářky a diplomky 2026

Jak vypadá tento organismus v momentu těsně před jeho opuštěním současnými obyvateli? Planeta FUD se skrze výstavu a doprovodný katalog stala mapou rozmanitých forem tvorby a myšlení, které vznikly v jednom čase a na jednom místě, ale směřují k odlišným budoucnostem.
0:07:12