“Chápeš, jsi prostě digitální stopař a tohle je kobercovej nálet.” Julius Reichel (1981) se charakterizuje jako stopař, který se s maniakální energií snaží bořit zažité postupy a strategie. Jeho obrazy jsou nikdy nekončícím záznamem digitálního balastu. Je to snaha o fyzické zahuštění a ohyb média, se kterým pracuje. Odráží tak informační bahno plné lajků, followerů a zpráv, které se na nás lepí ze všech stran. Reichel však nekritizuje, digitální džungle je mu naopak nekonečnou inspirací. Libuje si v zahlcenosti a v téměř nestravitelných dávkách nás zásobuje novými a novými podněty. Jeho díla tak vznikají se stejnou rychlostí a v dechberoucím množství, jako na nás útočí nové fotky na Instagramu. Reichelův vzorník/vrstva je tak nekonečně rostoucí hmotou, kde na krátký okamžik vidíme vždy jen aktuální přístup, který je však ihned překryt dalším/novějším/aktuálnějším/rychlejším.
Julius Reichel v roce 2017 absolvoval ateliér intermediální konfrontace u Jiřího Davida na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Na české umělecké scéně vystavuje (formou silného kobercového náletu) jak samostatně, tak v rámci seskupení Black Hole Generation, jehož součástí jsou např. malíři David Krňanský, Martin (Maťko) Lukáč nebo Namor Ynrobyv (Roman Výborný). V roce 2016 BHG představila v rámci výstavy v galerii Nevan Contempo svůj umělecký manifest s názvem „BHG Pure Hate“, který pokračoval o rok později verzí 2.0 a sérií výstav Krysí díra.
“A spim jenom v zimě.” “Bitcoin je za osmnáct a půl táců kámo.” “Aby tě ten systém držel za koule co nejvíc.”
Ján Gajdušek
