Hľadanie českého vlastenca pod československou vlajkou

umělci Dalibor Bača
kurátor Dušan Zahoranský
místo Praha
ůčinkující Dalibor Bača, Dušan Zahoranský
kamera Jiří Havlíček, Jan Vidlička
zvuk Jiří Havlíček
střih Jiří Havlíček
interview Dušan Zahoranský
překlad Michaela Wickleinová
kategorie Reportáže
publikováno 27. 3. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Kinetický objekt Hľadanie českého vlastenca pod československou vlajkou primárně odkazuje na komplikovaný proces rozdělení republiky. Ačkoliv se tento proces opíral o konkrétní data, kdy se jednotlivé etapy rozpadu legislativně potvrzovaly, překotnost a hořkost vzdávání se společné historie dvěma blízkými národy zapomenuté nejsou. Po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1993, navzdory dohodám o vytvoření nových státních symbolů na obou stranách, došlo k tomu, že nově vzniklá Česká republika si ponechala původní československou vlajku. Modrý klín na československé zástavě historicky reprezentoval barvu Slovenska a současně i tři vrchy ze slovenského státního znaku (Matra, Fatra, Tatra). V době svého vzniku zástava symbolizovala, tak trochu utopickou ideu, o nehierarchické jednotě Čechů, Moravanů a Slováků. Dnes je modrá barva spojována s Moravou. Toto “seconhandové” použití modré odkazuje k ambivalentnosti samotné hodnoty zástavy jako národního a státního symbolu. Jde o jakéhosi slovenského “Trojského koně” na české zástavě. V zásadě však není možné něco ideologicky korektně navrhnout a potom, když se nám to nehodí, stanovisko změnit. Obzvláště u státních symbolů, které by měly vycházet z historie a tradice. “Válka o modrou barvu na české zástavě” možná není až taková zásadní jako historický význam “společné” vlajky pro Slováky. V turbulentních časech, kdy se myšlení obou národů sjednocovalo, ale i radikalizovalo (1945, 1968, 1989), československá vlajka nesená davy reprezentovala morální politickou autoritu doby. Jak pro Čechy, tak i pro Slováky.