Kinetický objekt Hľadanie českého vlastenca pod československou vlajkou primárně odkazuje na komplikovaný proces rozdělení republiky. Ačkoliv se tento proces opíral o konkrétní data, kdy se jednotlivé etapy rozpadu legislativně potvrzovaly, překotnost a hořkost vzdávání se společné historie dvěma blízkými národy zapomenuté nejsou. Po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1993, navzdory dohodám o vytvoření nových státních symbolů na obou stranách, došlo k tomu, že nově vzniklá Česká republika si ponechala původní československou vlajku. Modrý klín na československé zástavě historicky reprezentoval barvu Slovenska a současně i tři vrchy ze slovenského státního znaku (Matra, Fatra, Tatra). V době svého vzniku zástava symbolizovala, tak trochu utopickou ideu, o nehierarchické jednotě Čechů, Moravanů a Slováků. Dnes je modrá barva spojována s Moravou. Toto “seconhandové” použití modré odkazuje k ambivalentnosti samotné hodnoty zástavy jako národního a státního symbolu. Jde o jakéhosi slovenského “Trojského koně” na české zástavě. V zásadě však není možné něco ideologicky korektně navrhnout a potom, když se nám to nehodí, stanovisko změnit. Obzvláště u státních symbolů, které by měly vycházet z historie a tradice. “Válka o modrou barvu na české zástavě” možná není až taková zásadní jako historický význam “společné” vlajky pro Slováky. V turbulentních časech, kdy se myšlení obou národů sjednocovalo, ale i radikalizovalo (1945, 1968, 1989), československá vlajka nesená davy reprezentovala morální politickou autoritu doby. Jak pro Čechy, tak i pro Slováky.
Hľadanie českého vlastenca pod československou vlajkou
| umělci | Dalibor Bača |
| kurátor | Dušan Zahoranský |
| místo | Praha |
| ůčinkující | Dušan Zahoranský, Dalibor Bača |
| kamera | Jiří Havlíček, Jan Vidlička |
| zvuk | Jiří Havlíček |
| střih | Jiří Havlíček |
| interview | Dušan Zahoranský |
| překlad | Michaela Wickleinová |
| kategorie | Reportáže |
| publikováno | 27. 3. 2014 |
| jazyk | Česky / English |
| embed |