Galerie Ferdinanda Baumanna

místo Galerie Ferdinanda Baumanna
tagy hudba umělecké instituce Anglické titulky veřejný prostor
ůčinkující Daniel Vlček, Matouš Mědílek
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
interview Radim Labuda
překlad Adéla Dörnerová
playlisty Profily galerií a institucí
kategorie Profily
publikováno 4. 7. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Ferdinand Baumann byl kapitalista, stavebník a majitel nemovitostí. Pro stavbu svého činžovního a obchodní dvojdomu mezi ulicemi Štěpánskou a Ve Smečkách si vybral vskutku exkluzivního architekta, který dokázal ve formách funkcionalistické architektury vytvořit kultivovaný a luxusní pomník Baumannově investici. Byl jím Eugen Rosenberg. Dnešní poklidná pasáž, kterou většina procházejících spíše při zkracování si cesty jen proběhne, už natolik exkluzivním dojmem nepůsobí. Pro pozornějšího přítomného může ale připravit zajímavá setkání. Originální galerijní projekt se do tohoto zvláštního prostředí propojujícího exkluzivitu se všedností snaží přinést jinou kvalitu, která zde doposud chyběla.
  Viktor Čech

Galerie Ferdinanda Baumanna vznikla v roce 2010 jako další adaptace pouličních výloh k výstavním účelům. V průběhu čtyř let jejího fungování, zejména poté, co byla rozšířena nejdřív o neobvyklou podlouhlou výlohu a postupně také o prosklenou kostku se galerie proměnila v plnohodnotný výstavní prostor.
Dramaturgicky je GFB zaměřena na mladé umělce, nikoli ovšem výhradně. Etablované autory zastoupil Jiří Surůvka, Václav Stratil, Vladimír Havlík, Petr Písařík nebo Vladimír Skrepl. Mezi mladými kombinuje autory známější, jako třeba Lenka Vítková, Radek Brousil či Václav Girsa s autory, kteří se teprve začínají prosazovat – Graeme McKinnon, Tomáš Roubal, Romana Drdová a další. Prostor patří také zahraničním autorům, především z německy mluvících zemí – Carola Ernst, Stephan Kaminski, Ludwig Kittinger nebo spolupráce s berlínskou platformou Month of Performance Art Berlin na posledním ročníku Festivalu performance, který galerie každoročně pořádá.
Významnou součástí provozu GFB je publikační činnost. V ediční řadě zatím vyšly knihy Jan Vytiska Valašský hřebec, Václav Stratil Mini, Tomáš Roubal Black Book, katalog 16–20 000 Hz nebo Na počátku bylo ticho. Pod hlavičkou galerie vychází magazín o současné kultuře Rajón.

Ať už je to čímkoliv, GFB je nejnavštěvovanější pražskou galerií, přestože většina návštěvníků pouze prochází.

související s
Galerie Ferdinanda Baumanna

0:50:28

Artlist: Talk - Sláva Sobotovičová

Cílem projektu Artlist:Talk  – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců.
0:07:51

Hraničář / Podklady Pro Uvažování

Podkladem pro společné uvažování jsou v případě této výstavy v minulosti uskutečněné umělecké a výzkumné projekty a záznamy happeningů či intervencí umělců a umělkyň pohybujících se napříč médii a žánry.
0:28:02

Architektura výstav - Iveta Šalamounová

V instalacích výstav klade důraz na jednoduchost, uměřenost a kompaktnost. Neváhají zařadit i výrazný element nebo znejišťující moment. Podstatné však pro ně zůstává, aby architektura exponáty nepřebíjela, ale aby byla jejich partnerem. Zároveň věří, že způsob instalace může přispět k interpretaci vystavených děl. Stejně tak je pro ně důležité, aby architektura výstavy vznikala ve vzájemném dialogu mezi všemi zúčastněnými aktéry a aktérkami.
0:22:23

Architektura výstav - Dominik Lang: Mokré stavební procesy

Dominik Lang se architekturou výstav zabývá dlouhodobě. Na rozdíl od dalších umělců a umělkyň se však jeho přístup liší v míře akcentování tvůrčí složky této profese. Výsledek totiž často osciluje mezi výstavní architekturou a autonomní instalací. Sám přiznává, že tuto hranici vědomě narušuje. I z toho důvodu spíše preferuje označení „autor výtvarného řešení výstavy“ nebo „autor prostorového řešení“. 
0:04:33