Galerie Ferdinanda Baumanna

místo Galerie Ferdinanda Baumanna
tagy hudba umělecké instituce Anglické titulky veřejný prostor
ůčinkující Daniel Vlček, Matouš Mědílek
kamera Radim Labuda
zvuk Radim Labuda
střih Radim Labuda
interview Radim Labuda
překlad Adéla Dörnerová
playlisty Profily galerií a institucí
kategorie Profily
publikováno 4. 7. 2014
jazyk Česky / English
embed link icon

Ferdinand Baumann byl kapitalista, stavebník a majitel nemovitostí. Pro stavbu svého činžovního a obchodní dvojdomu mezi ulicemi Štěpánskou a Ve Smečkách si vybral vskutku exkluzivního architekta, který dokázal ve formách funkcionalistické architektury vytvořit kultivovaný a luxusní pomník Baumannově investici. Byl jím Eugen Rosenberg. Dnešní poklidná pasáž, kterou většina procházejících spíše při zkracování si cesty jen proběhne, už natolik exkluzivním dojmem nepůsobí. Pro pozornějšího přítomného může ale připravit zajímavá setkání. Originální galerijní projekt se do tohoto zvláštního prostředí propojujícího exkluzivitu se všedností snaží přinést jinou kvalitu, která zde doposud chyběla.
  Viktor Čech

Galerie Ferdinanda Baumanna vznikla v roce 2010 jako další adaptace pouličních výloh k výstavním účelům. V průběhu čtyř let jejího fungování, zejména poté, co byla rozšířena nejdřív o neobvyklou podlouhlou výlohu a postupně také o prosklenou kostku se galerie proměnila v plnohodnotný výstavní prostor.
Dramaturgicky je GFB zaměřena na mladé umělce, nikoli ovšem výhradně. Etablované autory zastoupil Jiří Surůvka, Václav Stratil, Vladimír Havlík, Petr Písařík nebo Vladimír Skrepl. Mezi mladými kombinuje autory známější, jako třeba Lenka Vítková, Radek Brousil či Václav Girsa s autory, kteří se teprve začínají prosazovat – Graeme McKinnon, Tomáš Roubal, Romana Drdová a další. Prostor patří také zahraničním autorům, především z německy mluvících zemí – Carola Ernst, Stephan Kaminski, Ludwig Kittinger nebo spolupráce s berlínskou platformou Month of Performance Art Berlin na posledním ročníku Festivalu performance, který galerie každoročně pořádá.
Významnou součástí provozu GFB je publikační činnost. V ediční řadě zatím vyšly knihy Jan Vytiska Valašský hřebec, Václav Stratil Mini, Tomáš Roubal Black Book, katalog 16–20 000 Hz nebo Na počátku bylo ticho. Pod hlavičkou galerie vychází magazín o současné kultuře Rajón.

Ať už je to čímkoliv, GFB je nejnavštěvovanější pražskou galerií, přestože většina návštěvníků pouze prochází.

související s
Galerie Ferdinanda Baumanna

0:25:52

Jakub Adamec

Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
0:49:15

Artlist:Talk – Markéta Kinterová

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.

Absence ve Videoarchivu 1 (kolekce VVP AVU) - Neoliberální stachanovci

Pro první díl pořadu pozvala Artyčok.TV socioložku, vysokoškolskou pedagožku a mediální teoretičku Irenu Reifovou. Ta nabídla z perspektivy svého výzkumného zaměření pohled na vztah audiovizuální umělecké produkce a sociální kritiky převládajících mocenských poměrů ve společnosti.
0:30:42

Tomáš Knoflíček

Tomáš Knoflíček je síce vyštudovaný, aktívne pôsobiaci historik umenia zameraný na stredoveké umenie a pedagóg na Fakulte umenia na Ostravskej univerzite, ale zároveň sa pohybuje v širokom poli kultúrnych aktivít čoby kurátor súčasného umenia a hudobník.
Do centra jeho záujmu spadá predovšetkým spoločenská rola umenia, hlavne jeho komunikačný potenciál vo verejnom priestore.
0:33:12

Mária Hlavajová

Zdieľali sme naše pochybnosti o umeleckom prostredí – nie o umeleckej tvorbe, ktorej obe veríme – ale o ekosystéme, ktoré umelecké prostredie so svojimi inštitúciami vytvára.
0:05:26