Galerie Entrance byla otevřena v květnu 2005 ve vstupním prostoru tehdy nově založených Karlin Studios. Odtud název galerie. Vznikla z iniciativy tří mladých umělkyň, Terezy Severové a Terezy Velíkové a Barbory Zachovalové,a řadí se tedy ke spektru nových nezávislých galerií, jež vznikly v prvním desetiletí 21. století. Samotné galeristky se charakterizují spíše jako tvůrkyně galerijní dramaturgie než jako kurátorky, které by spoluutvářely výstavní koncept.
Program galerie má být, tak jako „příbuzné“ galerie am180, etc, 35m2 ad., zaměřen především na studenty uměleckých VŠ a čerstvé absolventy, nebrání se ale ani mladé a „duchem mladé“ generaci. Mezi jmény začínajících umělců tak najdeme v archivu výstav často také osobnosti uměleckých pedagogů: Václav Stratil, Dominik Lang, Vajd&Alt. V rámci roku koncipovaného jako konfrontace studentů se svými pedagogy se v Entrance objevili Milena Dopitová, Martin Zet, Jiří Kovanda, , Marcus Huemer a další. Ročně se v Entrance uskuteční deset a více výstav a ačkoli převažují výstavy autorské, výjimkou nejsou ani projekty externích kurátorů jako Markéta Kubačáková (Magidová), Marika Kupková, Pavlína Míčová, Tereza Stejskalová, Edith Jeřábková ad. Výběr vzniká na základě osobních rozhodnutí galeristek a v posledních třech letech také prostřednictvím open callů. Speciálním formátem prezentace jsou tzv. Entrance Talks, sebeprezentace vystavujících umělců (např. Václav Magid, Lenka Vítková, Anežka Hošková, Dan Vlček ad.), kteří ukazují svou tvorbu a hovoří o ní i o konkrétních dílech. Tento formát je primárně určen divákům, kteří se pohybují mimo užší okruh umělecké komunity, osvědčuje se ale i jako mediátor mezi samotnými umělci, kurátory a teoretiky.
Po osmi letech v Karlin Studios se galerie osamostatnila a v prosinci 2012 se přestěhovala se do levého křídla oranžerie Břevnovského kláštera. Entrance tak získala svérázný vlastní prostor a podle přání galeristek by toto osamostatnění mělo být krokem k ještě větší profesionalizaci galerie. Ta má už nyní na české scéně své neoddiskutovatelné místo.
Tereza Jindrová