Kurátorství a dílo za hranicemi výstavy

umělci Oskar Helcel, Judita Levitnerová, No Fun kolektiv
místo AVU v Praze
tagy kurátorství kritika kritická teorie spolupráce filosofie
ůčinkující Oskar Helcel, Judita Levitnerová, No Fun kolektiv, Hana Janečková, Fatos Üstek
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
kategorie Přednášky
publikováno 11. 6. 2025
délka 01:47:10
jazyk Česky / English
embed link icon

Setkání s kurátorkou a autorkou Fatos Üstek proběhlo společně s prezentacemi laureátstva letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého, Oskara Helcela, Judity Levitnarové a No Fun kolektivu.

Jaké jsou v současné době možnosti kurátorské a umělecké spolupráce ve vztahu k podpoře uměleckého experimentu a zároveň společenské odpovědnosti? Na příkladech vlastní bohaté praxe Fatos Üstek představila odlišné kurátorské přístupy, které reflektují její snahu o podporu férových a zároveň inovativních metod v současném umění. Fatos Üstek působí jako kurátorka a komisařka pro vznik nových děl pro Frieze Sculpture v Regent’s Park v Londýně, a ve své prezentaci předstaila strategie, které utvářejí velké výstavy současného umění ve veřejném prostoru. Ptala se, jaké jsou výhody a úskalí těsných spoluprací mezi kurátorem*kou a umělecem*kyní, a jak zprostředkovat setkání filozofie a umění formou výstavy.  Za jakých okolností může kurátorská praxe fungovat jako platforma pro uměleckou inovaci a kdy můžeme mluvit o etickém rozměru kurátorství?

Fatos Üstek

je důležitým hlasem na současné umělecké scéně, působí v Londýně i mezinárodně. Je kurátorkou významných výstav a bienále jako je Frieze Sculpture, Londýn a Cascading Principles Expansions within Geometry, Philosophy and Interference, Oxford a členkou poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého. Byla ředitelkou Liverpool Biennial nebo Roberts Institute of Art, a kromě výstav (Fig-2 50 exhibitions 50 weeks, 2015, ICA) připravila řadu festivalů (Art Night 2017 Londýn, 11. Liverpoolské bienále, 10. Gwangju Biennial, Jižní Korea) a realizací ve veřejném prostoru (Nathan Coley, Liverpool, 2020; Do Ho Suh, Londýn, 2018-20.) Je autorkou knihy The Art Institution of Tomorrow, Reinventing the Model (2023) a další badatelské a publikační činnosti (Curating Companion, Blackwell, 2020). Věnuje se organizaci seminářů (Miart Talks, 2018, Milán) a vzdělávacích workshopů (Art Fund Curatorial Workshops, 2015). Je také spoluzakladatelkou organizace FRANK Fair Artist Pay.

Oskar Helcel

diplomoval na Katedře fotografie na pražské FAMU v ateliérech Markéty Kinterové a Hynka Alta. Ve své umělecké tvorbě se věnuje mechanismům pozdního kapitalismu v kontextu současného městského prostoru. Dlouhodobě pracuje s tématy tzv. developerismu, jakožto nástroji na reprodukování kapitalismu, privatizace města za účelem zisku a gentrifikace. Ve svých performativních video-esejích odkrývá třídní a ekonomické nerovnosti, často propojené s konkrétními lokalitami. Potřeba domova, konfrontace jedince s korporacemi či emoční nerovnováha tvůrců developerských projektů jsou dalšími subjekty práce.

Judita Levitnerová

vystudovala Ostravskou univerzitu a pokračovala v magisterském studiu na Fakultě výtvarných umění v Brně v ateliéru Intermédií. V současné době pracuje na FaVU na své disertační práci na téma Současný informel, přičemž zde zkoumá i feministické otázky. Ve své umělecké praxi vychází především z média malby, malířské postupy však přenáší i do tvorby v jiných uměleckých formách, ať už jde o objekty, užitou módu nebo živý vizuální doprovod k hudebním vystoupením. Pracuje opakovaně s metodou imitace, kterou vnímá především jako další forma přiblížení se ke zkoumanému předmětu a jako péče o zapomenuté výtvarné techniky.

No Fun kolektiv

Umělecký a výzkumný kolektiv No Fun byl založen v roce 2021. Současnými členy*kami kolektivu jsou Markéta Soukupová, Alex Petrova, Ondřej Trhoň, Andrea Hubert a Maxine Vajt. Zároveň kolektiv funguje jako modulární a otevřený útvar s různými úrovněmi angažovanosti jednotlivých lidí z řady odvětví. No Fun kolektiv se ve své práci zabývá queer subverzivními strategiemi videoher v kontextu střední a východní Evropy. Prostřednictvím teoreticky podloženého a umělecky i politicky výstižného pohledu reflektuje cis heteronormativní perspektivy a hledá účinné strategie k jejich prolomení ve spolupráci s queer  a trans komunitou.

Večer byl součástí kurzu Možnosti předělání světa na KTDU AVU s podporou Společnosti Jindřicha Chalupeckého.

Moderovala Hana Janečková

Hana Janečková je výzkumnice a kurátorka. Byla kurátorkou české reprezentace na Benátského bienále 2024 a přednáší o současném umění na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU). V současnosti je kurátorkou výstavy Ozvěny Benátského Bienále pro Národní Galerii Praha a její výzkum se zabývá politikou těla, ekologií, kritickým kurátorstvím a dekoloniálním feminismem v současném umění.

související s
Kurátorství a dílo za hranicemi výstavy

Are//Athens//Partahhiana

Artyčok.tv in collaboration with Are is bringing a selection of lectures and presentations from the field of contemporary art scene in Greece.
0:12:17

Prostor Olga a společenství bubahof

Bubahof vznikl jako originální společenství, v němž důležitou roli hrají vztahy nepodléhající hierarchiím a důraz na ekologii chování nejen vůči přírodě, ale i vůči sobě navzájem. Je otevřenou platformou zaměřenou na sociálně-kulturní aktivismus a vzdělávání.
0:07:51

Hraničář / PODKLADY PRO UVAŽOVÁNÍ

Podkladem pro společné uvažování jsou v případě této výstavy v minulosti uskutečněné umělecké a výzkumné projekty a záznamy happeningů či intervencí umělců a umělkyň pohybujících se napříč médii a žánry.
0:41:07

Anton Vidokle - Institute of the Cosmos

Anton Vidokle je typ umelca u ktorého by sa mohlo zdať, že neprodukuje veľa umenia, aspoň nie v klasickom, materiálnom zmysle produkcie umenia. Vidokla zaujíma umenie ako prostriedok dozvedať sa o svete v ktorom žijeme čo najviac, skúmať ho.

Architektura soužití - Osada Bedřiška

Ostravská osada Bedřiška je dlouhodobě řazena k tzv. sociálně vyloučeným lokalitám. Bedřiška ovšem zdaleka nesplňuje charakteristiku vyloučené lokality, jak si je mnozí z nás představují. Lidé zde žijí rádi, osadu považují za svůj domov a společnými silami se snaží starat jak o vlastní domy, tak o veřejný prostor.
0:41:07