Biosémiotické Borneo a jiné lesy

umělci Nabil Ahmed, Ursula Biemann
kurátor Mariana Serranová
místo tranzitdisplay
tagy antropocén ekologie pohyblivý obraz půda umělecký výzkum V angličtině zvíře
ůčinkující Nabil Ahmed, Ursula Biemann
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
kategorie Artist Talks
publikováno 10. 10. 2016
jazyk Česky / English
embed link icon

Z fenomenologické perspektivy je vytváření významu individuálním, na jazyce založeným procesem, který se odehrává v našem mozku. Nabil Ahmed a Ursula Biemann ve svém filmovém projektu natočeném na Borneu čerpali z biosémiotiky, která vztahuje sémiotické premisy na všechny živé tvory – je založená na myšlence, že život je ve své povaze sémiotický. Přenesení významu mimo lingvistickou oblast má okamžité dopady na to, jak rozumíme tomu, kde a jak se realita manifestuje, což je hlavním zájmem umělecké praxe. Autorská dvojice umělců představí projekt Biosémiotické Borneo i další individuální výzkumné a umělecké projekty spojené s lesy. Ursula Biemann bude řešit kosmopolitická témata týkající se práv přírody v ekvádorské Amazonii v souvislosti s projektem Lesní zákon.

Nabil Ahmed se bude zabývat lesem coby materiálním a politickým předpokladem, přičemž bude vycházet ze svého průběžného výzkumu životního prostředí a konfliktu v Západní Papuy a týmového kurátorského projektu, který se věnuje hudbě, ropě a duchům předků v ekvádorské Amazonii.

Ursula Biemann je umělkyně, publicistka a autorka video esejí žijící ve švýcarském Curychu. Její umělecká praxe je založená především na výzkumu a zahrnuje terénní práci v odlehlých lokalitách, kde zkoumá klimatické změny a ekologii ropy a vody, například v nedávných projektech Subatlantic (2016), Forest Law (2014) nebo Deep Weather (2013). Ve své rané praxi se zaměřovala na geografii mobility, jak dokládá její exponovaný uměleckovýzkumný projekt Sahara Chronicle, který se zabýval tajnými migračními sítěmi. Její videoinstalace jsou vystavovány po celém světě, v muzeích i na mezinárodních uměleckých přehlídkách v Liverpoolu, Šardžá, Šanghaji, Seville, Istanbulu, Montrealu, Benátkách a São Paulu. Její sólové výstavy hostily instituce jako Neuer Berliner Kunstverein, Bildmuseet ve švédském Umeå, Lentos Museum v Linci nebo curyšský Helmhaus. Ursula Biemann je držitelkou švýcarské umělecké ceny Prix Meret Oppenheim a čestného doktorátu v oboru humanitních věd od švédské univerzity v Umeå.

Nabil Ahmed je badatel, publicista a pedagog, přednášející v současné době dějiny a teorii na The Cass School of Architecture při London Metropolitan University. Věnuje se environmentálnímu konfliktu a forenzní architektuře. Jeho příspěvky se objevují v akademických periodicích, časopisech a nejrůznějších odborných publikacích, jako například Third Text, Volume, nebo Forensis: The Architecture of Public Truth (Sternberg, 2014). Podílel se na dvouletém projektu o antropocénu (The Anthropocene Project v letech 2013-14) v berlínském Haus der Kulturen der Welt a v současnosti je jedním z vedoucích projektu Nature, Labour, Land, připravovaném pro letošní architektonické trienále v Oslu. Spoluzaložil londýnskou organizaci zabývající se zvukovým uměním. Získal doktorát na prestižní Goldsmiths na University of London.

související s
Biosémiotické Borneo a jiné lesy

0:55:51

Oil Rocks: A Utopia on Stilts in the Caspian Sea

Ropné skály byly magnetem pro umělce, kteří podnikali namáhavou cestu, aby se stali svědky hrdinství ropných dělníků v jejich boji s živly při těžbě kaspického „černého zlata“. Přednáška se zabývá zobrazením Ropných skal v socialistickém umění jako výjimkou z obecné neviditelnosti ropného průmyslu v moderní literatuře a umění. Jak si můžeme vysvětlit prominenci obrazů ropných vrtů v sovětském ázerbájdžánském umění a co nám to říká o ropné imaginaci socialistického antropocénu?

Showcase 01 | Sissel Mutale Bergh: Elmie

Umělkyně Sissel Mutale Bergh popisuje svůj nejnovější film s názvem Elmie, což v sámštině znamená „nebe“, „vzduch“ nebo „bouře“, jako dokumentární báseň a lamentaci nad vzduchem, dýcháním, ptáky, horami a větrnou energií. Několik let sledovala výstavbu průmyslových větrných elektráren - i odpor proti nim - ve Fosenu, jižní oblasti známé tradičním chovem sobů v Åerjel Fovsen Njaarke Sijte.

In-habit

Jsme dostatečně aktivní tváří v tvář rozsahu současných planetárních a environmentálních problémů? Kam směřujeme ve svých myšlenkách a činech? Jak můžeme změnit své návyky, abychom chránili naše (životní) prostředí?

Absence ve Videoarchivu 5 – Hodné holky nezlobí: intimita jako nástroj subverze

Tereza Fousek Krobová připravila pátý díl pořadu Absence ve Videoarchivu, který se věnuje tématu intimního a veřejného prostoru z perspektivy několika českých umělkyň a uskupení.

International Conference Art criticism 2.0

The privileged places of art-critical exposure – catalogue essay, curatorial remarks, broadsheet review, glossy art magazine article, academic research paper, art-historical monograph, and their online versions – have been challenged by new means of accessing the art-critical discourse (‘joining the debate’): blog entry, tweet, youtube video, facebook status/comment.