Ivan Svoboda

No Fun I.

No Fun I. je putováním mezi mrakodrapy, které bankovní úředníci i zaměstnanci nadnárodních korporací dávno opustili. Možná, nejspíš, se zase jednou vrátí, aby pokračovali v nekonečném cyklu směřujícímu k neexistující budoucnosti. Alespoň prozatím je ale nahradila jiná situace. Kdesi v této zpustlé krajině teď osamocená žena vypráví svůj životní příběh. Opodál v temné uličce probíhá napínavý souboj drsné kamioňačky s nevinnou dívkou ze střední školy. Ne na dlouho. Vše totiž již brzy utne nukleární výbuch dvou zamilovaných nebinárních raket.

Štěstí neni pro každýho

Výstava Štěstí není pro každýho je pohledem na fenomén self-help návodů resuscitující mýtus o silném, mužném jedinci, který svůj život pevně drží ve svých rukou.
Při jistém zaostření však vidíme osamělého muže v rozpacích. Z konstruovanosti situace – asynchronizace a popření zdrojového obrazu a zvuku, váhavá a zároveň umanutá dikce mluvčího – můžeme hádat, že jde o hru s autenticitou, že jsme svědky předvádění role, plnění úkolu, vžívání se do stavu suveréna.

Pozdní intimita

Výstava Pozdní intimita reaguje na tlak na zveřejňování soukromého, kterému intimita v současnosti čelí. Je patrný jak v masmédiích, tak i na sociálních sítích programovaných tak, aby využívaly potřebu společenského přijetí a odměny, a přítomný i ve skrytém sledování a analýzách našeho chování ve fyzickém a digitálním prostoru. Stále více si uvědomujeme, že nejzazším cílem tohoto tlaku je získat materiál, který lze tržně nebo mocensky zhodnotit.

Viteál

Z dosavadních uměleckých prací Kateřiny Komm zřetelně vystupuje záměr vrstvit, skládat a průběžně přetvářet nesčetné množství obrazových i textových objektů a záznamů událostí, inspirativních prožitků či vjemů z různých míst, časů a prostorů. Autorčiny reflexe živě rezonujících momentů otevírají prostor dalším, asociativním představám, jež tvoří bohatě rozvětvené linie významů vznikajících soch, objektů, kreseb a instalací. Některé z prací byly vytvořeny na základě inspirace konkrétním předmětem, uměleckým dílem nebo architekturou, některé mohou být přímým otiskem nalezeného objektu, podnětem může být i magický zážitek symbolického charakteru.

Cena Jindřicha Chalupeckého 2020

Pro výstavu připravili umělkyně a umělci nové práce, které se rozprostřely po velkorysých prostorách bývalého hobby marketu Bauhaus, v němž PLATO Ostrava aktuálně sídlí, a v některých případech také zareagovali na místní „dočasné struktury“, jako je knihovna, kino nebo tzv. stage.