Zbyněk Baladrán je důležitou osobností své generace. V roce 2001 založil galerii Display, několikrát byl mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého a v roce 2004 byl nominován za Českou republiku na Manifestu. Od roku 2002 se Baladrán věnuje především videu. Od roku 2004 v autorových filmech stále větší úlohu sehrává psaný komentář, který je však autorem viditelně editován a tak jeho části zůstávají divákovi skryty.
Ve třináctidílném cyklu audio-rozhovorů, které vznikaly během podzimu 2013, hovoří Johana Švarcová s výtvarnými umělci, kteří ve své tvorbě různým způsobem využívají "nevizuální prvek zvuk". Pro některé z oslovených umělců je právě práce se zvukem, sound art, vývoj nástrojů (hardware i software), radio art nebo zvuková instalace hlavní oblastí zájmu. Jiní naopak nakládají se zvukem nebo zvukovou stopou (například u videa) funkčně a po svém.