Již od cyklu Paristory (1967) se Pavel Jasanský (nar. 1938) profiloval jako fotograf s výjimečnou empatií a postřehem. Ten uplatnil i ve volné dokumentární fotografii, dlouhodobě zobrazující emotivně vypjaté mikrosvěty ústavů a nemocnic, hřbitovů i masopustů. Během 70. let se zároveň Jasanský vypracoval na vyhledávaného fotografa hudebních hvězd, aby tuto pozici časem opět potichu opustil. Protipól jeho dokumentární tvorbě tvoří multimediální díla, počínající spoluprací na projektu Most (1981-82) a pokračující přemalbami fotografií a multimediálními instalacemi. Zcela ojedinělé pojetí subjektivního dokumentu představuje cyklus Nová krajina, noví obyvatelé (1985-90), který ukazuje stadium “zahnívajícího socialismu”, často pomocí citací absurdních civilizačních a mediálních přízraků. Po převratu se Jasanský dále zabýval sociální fotografií (např. Berkeley, 1991) v rámci skupiny Signum, zároveň dále rozšiřuje svůj bohatý archiv portrétů.
Více k autorovi vizArtlist
poděkování: Vojtěch Jasanský, Jan Freiberg
fotografie © Pavel Jasanský
