David Přílučík

0:10:10

Nongkrong

J “Mo’ong” Santoso Pribadi
Improvizace je založená na Rase (Rasa - Indonéský pojem pro pocit) - volná hudební improvizace využívající pocity - vnitřní smysl Rasa. Cvičení experimentální hudby a volné hudby v kompozici založené na Rasa, používání nebo vytváření objektů jako média, která produkují zvuky z materiálů, jež jsou všude kolem nás, jako jsou odpadní materiály.
0:04:46

Ester Krumbachová

Atelier Bâba, Anna-Marie Berdychová, Jan Boháč + 14 more
Výstava není historickým průřezem tvorby Ester Krumbachové (přestože jej reflektuje), ale spíše rozsáhlou sítí původního materiálu, mnoha textů, obrazů a artefaktů, kterými se Krumbachová po celý život zabývala a obklopovala. Primárně tedy představuje archiv/pozůstalost Ester Krumbachové, a to v tematických blocích, které jsou vzájemně provázané; umožňují tak odkrýt její uvažování o kostýmní tvorbě, zejména o úloze detailu a využití barev, o provázanosti významu, výtvarné formy a celkové atmosféry filmu, o práci s textem kopírujícím mluvený projev a lidové vyprávění spíše než vysoký literární styl, její vztah k magii, realismu, subjektivitě, mužské a ženské polaritě nebo hierarchii druhů i společenských a pracovních pozic.

Z tuku a města

Ana de Almeida
Továrna na Střekově přes sto let ovlivňuje strukturu města i kvalitu života jeho obyvatel. V době průmyslového rozvoje Johann Schicht a jeho potomci vybudovali ve městě občanskou vybavenost – polikliniku, lázně, jesle, knihovnu a pro své pracovníky i obytné domy. Po zestátnění podniku výroba pokračovala a nadále zaměstnávala velké množství nově usazeného obyvatelstva. I národní podnik Setuza spolčoval své zaměstnance a umožňoval jim realizovat „nadstavbu“, a to především při akcích Revolučního odborového hnutí, pod které spadala organizace oslav Mezinárodního dne žen, mikulášských nadílek nebo dětských táborů.

machinia: i both leak and receive. perfectly happy, in a circle, complete.

Ida Idaida
V galerii 35m2 jsou prezentovány dvě monumentální díla, dvě odlišná prostředí. Oba prostory vycházejí ze stejného materiálového kontextu, materiálového jazyka. Přesto každá z těchto realizací útočí na jiné smysly pomocí jiné techniky a materiálu.
Tyto nové prostorové konfigurace, stavby, instalace, které formují naši prostorovou orientaci, navigaci prostorem, přednostně útočí na naše základní smysly, na naši smyslovou paměť, na naši individuální/privátní paměť.

Živáčci

Radim Labuda, David Přílučík
Život na Zemi prošel nějakými čtyřmi miliardami let evoluce a po celou dobu se vyvíjel pospolu, propleten sítí intimních vztahů. Máme společného předka, všichni potřebujeme k životu ty samé sloučeniny a i naše stavba těla je podobná, proto si navzájem rozumíme.

Fotograf Festival 11 - Pozemšťané*ky

Vladyslav Afanasiev, Haseeb Ahmed, Nico Alexandroff + 39 more
V současné době se setkáváme s tím, že o těchto změnách a katastrofách slyšíme v regionální veřejné debatě mluvit lidi z vědy, úřadů nebo politiky, kteří pro popis probíhajících změn a blížících se katastrof využívají autoritu expertních obrazů. Obrazy vymykající se zavedeným normám vědecké reprezentace ve veřejném prostoru nevidíme, a hlasy těch, jichž se tyto změny bezprostředně dotýkají, je slyšet ve veřejné debatě buď málo, nebo vůbec. Přítomnost planety jako aktivní síly produkující vlastní obrazy a způsoby jejich sdílení ale dává moc právě těmto alternativním hlasům, jazykům a obrazům.

Mlčení, torzo, přítomnost

Jiří Thýn
Jiří Thýn přistupuje k fotografickému médiu, objektům, site-specific instalacím a videoinstalacím intuitivně, podle vlastních slov se s fotografií snaží pracovat tak, jako by maloval. To mu umožňuje vyjádřit se autenticky a emotivně pomocí gesta. Autor rovněž kreslí digitálně počítačovým kurzorem, přičemž se nesnaží o důslednou dokonalost. Nyní hledá způsob, jak pracovat s fotografií zcela bezprostředně, v digitálním procesu směřuje k principu náhody. Výstava Mlčení, torzo, přítomnost vybízí k tichému zastavení, k uvažování o vnímání času nejen ve fotografii, ale i v historii dějin sochařství, k zamyšlení nad „torzy“, které, ač evokují tíhu, odkazují k základním tvarům a principům naší existence.

To please, to curse, to foretell: A fire crawling out from the windows of a tower

Björnsonova, CESNAK MAJICK SOCIETY, Joey Holder + 3 more
As we find ourselves in times that have extensive socio-political implications, the exhibition thematizes the insecurity, the suspicion and post-factuality gradually digging into our lives more and more. The many ambivalent mechanisms trough which we cope with this uncertainty and multiplicity of artistic processes (either politically-critical, or completely non-factual and sensual, scientific or even speculative) of the abandonment of what is considered “real” or “rational” take their forms in the interconnected realms of the technological, the natural, the mystical, the symbolical.
4 5 6 7
11