David Přílučík

01:25:10

Alpine Projects

Jürg Conzett
Jürg Conzett je švýcarský stavební inženýr známý převážně navrhováním mostů a lávek. Po studiích na ETH Zurich a práci pro architekta Petera Zumthora spoluzaložil v roce 1998 kancelář stavebního inženýrství Conzett, Bronzini, Gartmann AG. Jejich nejznámější realizací je série tří lávek pro pěší nacházející se na stezce Veia Traversina na Viamale ve Švýcarsku. Ačkoli mnoho Conzettových děl je ve Švýcarsku, navrhl řadu mostů i v zahraničí.
0:06:34

Gardening of Soul

Václav Mach, Olia Fedorova, Finnbogi Pétursson + 17 more
Projekty prezentované v rámci výstavy spojuje zájem tvůrců o hledání ztracené rovnováhy mezi jedincem a přírodním či sociálním okolím, která ho obklopují. Hledání, které stejně jako péče o zahradu, vyžaduje trpělivou účast, pochopení a angažovanost. 
0:07:42
0:05:53
0:06:44

Mill Island › MølleØy

Alessandro Marchi, Kristina Fingerlandová, Ondřej Buddeus + 9 more
Spíše než o výstavu jde o autorský environment – architekturu uvnitř architektury. Vize tohoto řešení vychází z motivu ostrova, proměnlivé krajiny, litosférických desek i příběhu samotného mlýnského areálu. Základní ideový rámec vytváří prostor pro kolektivní a individuální multižánrovou uměleckou a kurátorskou tvorbu.
0:04:39

Lidová škola umění

Jan Merta, Lukáš Jasanský, Martin Polák
V prezentované kolekci uvozené několika juvenilními obrazy, které autor vytvořil právě v Ústí nad Labem, a také drobným konvolutem fotografií Lukáše Jasanského a Martina Poláka „dokumentujících“ Mertovy ústecké reálie, se tedy potkávají díla inspirovaná rodinným zázemím, environmentálními obavami a v neposlední řadě aktuálním ruským válečným běsněním na Ukrajině.
01:39:36
0:06:00

Ex Urbi

Jaroslav Beneš
Nejznámější je Benešův dlouhodobý cyklus fotografií z pražského metra, kde jsou námětem především architektonické detaily podzemky a kompozice světla, jeho průniky a „animace“ ve vyprázdněném prostoru.
0:06:52

Was ist Kunst?

Dragoljub Raša Todosijević
V nejširším rámci Todosijevićova výstava a jeho celoživotní umělecká praxe balancují na hraně možností čtení rozličných symbolů pocházejících z dějin, naší současnosti či z uměleckého provozu samotného. Reprezentuje chůzi po velmi tenké linii mezi mravním a zvráceným čtením dějin či soudobého globálního dění, jež nejsou na první pohled zcela jednoznačně rozlišitelná.
0:16:51
0:05:42

Za hranou viděného

Jitka Svobodová
Na počátku každé kresby je soustředěné pozorování – předmětu, jevu nebo situace – umožňující vstřebat to podstatné. A to jak toho nejmenšího detailu, tak i uvědomění si, které vnější charakteristiky předmětu nebo jevu je možné pominout. Zdánlivě nejjednodušší motivy z okolního světa, kresby židlí či hrnků však nejsou kresbami skutečných židlí nebo hrnků, nejsou přepisem reality.

Panna a Orel

Zdena Kolečková
Myšlenkový leitmotiv výstavy je tedy cosi nepřirozené, co vzniklo spíše z konfliktu, roztržením, jehož dozvukem je tudíž trauma. O jaký druh traumatu však jde? Jak je příznačné, Zdena Kolečková komunikuje takto vzniklou bolest jemně, alegoricky a několika vrstevnatě. Navádí diváka k takovému typu čtení, kdy jej podráždí (znejistí) a poté tak trochu uchlácholí, že to přece až zase tak zlé není, aby ve třetí vrstvě přitlačila na pilu podprahové beznaděje.
3 4 5 6
12