Imaginace digitality

místo AVU v Praze
tagy technologie poezie literatura digitální platformy
ůčinkující Richard Kitta, Palo Fabuš, Václav Janoščík, Zuzana Husárová, Luboš Svoboda
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
kategorie Přednášky
publikováno 4. 5. 2018
jazyk Česky / English
embed link icon

Digitální prostředí, ve kterém žijeme, již prostupuje téměř všechna místa a časy našeho výskytu, podmiňuje téměř všechny úrovně našeho praktického jednání a myšlení. Existující odpovědi na otázku, jak o něm mluvit, jak mluvit o digitalitě, jsou však doposud buď neohrabaně překomplikované, takže situaci spíš dál komplikují, anebo jsou unyle nekritické, když jenom reprodukují různá klišé. Z většiny dosavadních pokusů reflektovat digitální techniku v poezii, literatuře vůbec, ale i v literární teorii se zdá, jakoby se autoři soustředili na digitalitu imaginace spíše než na imaginaci digitality. Jakoby úsilí vyrovnat s tím, co je na digitalitě nové, muselo zahrnovat explicitní použití digitální techniky nebo jejich tropů. Uvěříme-li však, že o digitalitě lze mluvit a že ji lze myslet i bez jejího přímočarého ztělesnění, můžeme se ptát, jak by vypadala imaginace digitality. Do debaty kolem této otázky byl pozván básník Luboš Svoboda, básnířka a teoretička Zuzana Husárová, básník a teoretik Richard Kitta a teoretik médií Palo Fabuš.

související s
Imaginace digitality

0:03:34

CHTĚL BYCH VSTUPOVAT DO BÁSNĚ JAKO DO SUPERMARKETU

Myslel jsem na to tři roky. A pak jsem si s tím začal hrát a došlo mi, že bych sbírku neměl sníst celou, ale spíše ji pomalu okusovat v touze se dobrat jejího fragmentárního jádra.

Ocean as an Art Space

Více-než-oceánská perspektiva je spekulací o vnímání, emocích, inteligenci a schopnosti jednat. Přináší s sebou příliv dekoloniálního myšlení, posthumanismu, materiálního feminismu, queer ekologií, mediální teorie a spirituality, které se v této vlně prolínají skrze mezioborovou estetiku a environmentální spravedlnost.

Chalupecký ve světě

Jaký je smysl umění? Mění se tento smysl, překračujeme-li hranice států a politických systémů? A co se stane, jestliže umění překročí hranice svých vlastních definic?
Na tyto i další otázky se pokusilo hledat odpovědi mezinárodní on-line sympozium s názvem Chalupecký ve světě, které zorganizovala Společnost Jindřicha Chalupeckého.

Černé ovce: o (ne)možnostech uchování vlnařských řemesel v lokálním kontextu včetně techniky Art Protis

Sympozium představuje místně jedinečnou textilní techniku Art Protis. Produkce tapiserií touto technikou vznikla v 60. letech minulého století a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Původně je Art Protis spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem, nese s sebou ale i témata textilního a vlnařského průmyslu, lokálního chovu vlnařských plemen ovcí a řemeslného či uměleckého zpracování.

Komnaty ozvěn

Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Pravdivost přesvědčení se opírá o sdílené emoční prožívání. Hněv, beznaděj, lítost, úzkost, soucit; emocionální pojítka sounáležitosti.