01:02:48

Osm mýtů o autenticitě a seberealizaci

Navzdory obecnému přesvědčení jsme jen zřídkakdy odměněni za to, že jsme sami sebou. Ve skutečnosti je civilizace z velké části výsledkem naší schopnosti autocenzury a potlačování našich spontánních pudů a přirozených impulzů. Beseda s Reném Levínským a Matějem Cibíkem proběhla v rámci oslav 125. výročí narození Františka Suchého, zahradního architekta a ředitele strašnického krematoria.
01:17:09

Palestina a utváření moderního uprchlického režimu

Přednáška se zabývá vývojem masového palestinského vysídlení jako válečné zbraně, nástroje budování státu a nástroje pro prosazování vizí imperiálního internacionalismu. Sleduje, jak se Palestina stala místem pro rozvoj specifického moderního režimu uprchlictví zaměřeného na dekoloniální zadržování – proces, který probíhá až do současnosti.
0:50:35
01:33:10

Newyorské inspirace

Tom Balsley (SWA/Balsley) je renomovaný architekt s bohatou praxí působící v New Yorku. Po dobu více než 35 let proměňuje společenské a kulturní prostory v udržitelné a živoucí městské krajiny. Pouze v New Yorku dokončil více než 100 parků a náměstí.
01:57:22

Krajina po ruce

Na základě vlastních projektů a zkušeností ateliér Wagon Landscaping ukazuje, jak může zahradnický přístup ve „všech měřítkách“ projektu pomoci promyslet možnou budoucnost města založenou na ekologickém a udržitelném rozměru. Český krajinářský ateliér Terra Florida zase přistupuje k projektům s respektem, individuálně, pokaždé s novou invencí a stojí za dobře odvedenou a kvalitní prací.
01:38:45

DoHromady/Together

Květnová přednáška z cyklu Kra/jiná představila newyorskou krajinářskou architektku Michelle Delk z ateliéru Snøhetta a švýcarského krajinářského architekta Thomase Kisslinga z ateliéru VOGT Landscape Architects. Tématem byly inspirativní místa pro současný život, vazby mezi lidmi a jejich okolím a voda v krajině. 
0:43:05

Kámen v okně

Přednáška se zaměřuje na neživou přírodu nejen na povrchu Země. V jakých časových a prostorových měřítkách geologie uvažuje a jak je možné vidět geologii v nových souvislostech a vztazích k našim dennodenním potřebám a návykům?
01:26:35

Město a divočina / Přežití městského parku

Město a divočina se zabývá tématem divočiny v rámci městského prostředí: kde ji najít, jaké nástroje využít k její tvorbě a jak ji zachovat. Martin Schmitz uvádí, že divočina může být neplánovaný, spontánní a překvapivý prvek městské krajiny. Přežití městského parku se zaměřuje na zelené veřejné prostory a jejich transformaci v důsledku pandemie covid-19. Hlavními tématy jsou udržitelnost historických tradic a zvyklostí v parcích, a zabývá se také hledáním divočiny ve městě.
0:50:39

Kultura převlékání: Umění na troskách socialismu a vrcholcích nacionalismu

Edit András sleduje zejména společensky angažované, sociálně citlivé a kritické práce maďarského umění. Zajímá ji změna společenské pozice umění a to, jakými způsoby se aktuální situaci přizpůsobuje nebo jí naopak vzdoruje. Všímá si, jak se postsocialistická kultura vypořádává s vlastní minulostí, věnuje se genderovým aspektům maďarského umění, zkoumá vztah kultury a moci i způsob, jak snadno se kulturní a historická témata dají politicky zneužít.
01:25:10

Alpine Projects

Jürg Conzett je švýcarský stavební inženýr známý převážně navrhováním mostů a lávek. Po studiích na ETH Zurich a práci pro architekta Petera Zumthora spoluzaložil v roce 1998 kancelář stavebního inženýrství Conzett, Bronzini, Gartmann AG. Jejich nejznámější realizací je série tří lávek pro pěší nacházející se na stezce Veia Traversina na Viamale ve Švýcarsku. Ačkoli mnoho Conzettových děl je ve Švýcarsku, navrhl řadu mostů i v zahraničí.
01:35:14

Never Natural

6a architects zrealizovalo několik galerií současného umění v Londýně, ve svých návrzích se zabývají znovuvyužíváním již existujících prvků či toho, co je zrovna po ruce. Nejde jen o opětovné využívání starých budov nebo jejich materiálů, ale také o recyklaci příběhů, které podporují vznik nového autorského přístupu.
0:57:32

Neither Hope Nor Despair, or How to be Together Otherwise

Hlavajova envisions a possibility of art as radical, speculative, public pedagogy geared at learning to be together otherwise: that is, a pedagogy of collective worldmaking that involves learning with one another what does not yet exist, and then living that new knowledge, that newly envisioned world, “as if it were possible.”