Xinjiang Detention Camps

přístupnost en audio
místo Galerie Jaroslava Fragnera
tagy technologie diskriminace architektura násilí
ůčinkující Alison Killing, Megha Rajagopalan
kamera Lucie Doležalová
zvuk Lucie Doležalová
střih Lucie Doležalová
kategorie Přednášky
publikováno 20. 1. 2025
délka 01:15:01
jazyk Česky / English
embed link icon

Architektka a investigativní novinářka Alison Killing představuje metodiku a výsledky výzkumu – mapování detenčních táborů pro Ujgury a další muslimské menšiny v Číně, za které byl její tým v roce 2021 oceněn Pulitzerovou cenou.

Projekt odkryl detaily o masovém zadržování těchto skupin v tzv. „převýchovných“ táborech, které čínská vláda oficiálně popírá nebo bagatelizuje. Alison Killing se společně s novinářkou Meghou Rajagopalan a programátorem Christoem Buschekem pustila do inovativního a komplexního projektu, který se zaměřil na hledání těchto detenčních táborů. Využila své architektonické znalosti a spolu s technikami investigativní žurnalistiky a především s pomocí satelitních snímků a geografických informačních systémů (GIS) začala analyzovat oblast Sin-ťiangu.

Killing a její tým pátrali po táborech porovnáváním satelitních map a nalézaním „slepých skvrn“, za kterými se ukrývají strategické cíle včetně věznic a táborů. Ty pak porovnávali i s rozhovory s bývalými vězni, kterým se podařilo z těchto táborů uprchnout. Pomocí těchto technologií byli schopni zmapovat stovky zařízení po celé oblasti, čímž nejenže poskytli faktické důkazy o organizaci táborů, také upozornili na nezanedbatelnou roli, kterou technologie mohou hrát v lidských právech – jak na straně represe, tak na straně odhalování pravdy.

 

Přednáška proběhla 31. 10. 2024 v rámci výstavního projektu Svědectví prostoru, který se zaměřil na projekty využívající architektonické a prostorové analytické nástroje k vyšetřování a dokumentaci násilí, porušování lidských práv a zločinů na životním prostředí.

související s
Xinjiang Detention Camps

Kateryna Khramtsova

Kateryna Khramtsová natočila krátkometrážní dokument o nebinární performerce a vojačce nazvaný Qirim (2023), který se objevil na mnoha tuzemských i zahraničních filmových festivalech. V doprovodné eseji jej Kryštof Kočtář představuje v kontextu autorčiny umělecké tvorby.
0:07:50

Tabula fracta: Zranitelnost architektury mezi únorem a listopadem

Stavby zatížené poválečným vývojem jsou často vnímány spíše jako problém než jako podnět k dialogu. Jejich hodnocení bývá poznamenáno politickými souvislostmi, estetikou doby či osobními negativními, mnohdy i traumatizujícími zkušenostmi.
0:07:57

Zákon zachování násilí

Strukturální násilí finančních trhů, vykonávané ve formě propouštění, ztrátě jistot či nevýhodných půjček, se dříve či později projeví v podobě sebevražd, zločinnosti, zneužívání návykových látek a řadě dalších každodenních násilných aktů. A tak je namístě se ptát: Je možné takový zákon porušit? A kdo si to může dovolit?

“Kde si včera bol?” aneb umění jako alibi

Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem.
01:08:44