Xinjiang Detention Camps

přístupnost en audio
místo Galerie Jaroslava Fragnera
tagy architektura násilí diskriminace technologie
ůčinkující Alison Killing, Megha Rajagopalan
kamera Lucie Doležalová
zvuk Lucie Doležalová
střih Lucie Doležalová
kategorie Přednášky
publikováno 20. 1. 2025
délka 01:15:01
jazyk Česky / English
embed link icon

Architektka a investigativní novinářka Alison Killing představuje metodiku a výsledky výzkumu – mapování detenčních táborů pro Ujgury a další muslimské menšiny v Číně, za které byl její tým v roce 2021 oceněn Pulitzerovou cenou.

Projekt odkryl detaily o masovém zadržování těchto skupin v tzv. „převýchovných“ táborech, které čínská vláda oficiálně popírá nebo bagatelizuje. Alison Killing se společně s novinářkou Meghou Rajagopalan a programátorem Christoem Buschekem pustila do inovativního a komplexního projektu, který se zaměřil na hledání těchto detenčních táborů. Využila své architektonické znalosti a spolu s technikami investigativní žurnalistiky a především s pomocí satelitních snímků a geografických informačních systémů (GIS) začala analyzovat oblast Sin-ťiangu.

Killing a její tým pátrali po táborech porovnáváním satelitních map a nalézaním „slepých skvrn“, za kterými se ukrývají strategické cíle včetně věznic a táborů. Ty pak porovnávali i s rozhovory s bývalými vězni, kterým se podařilo z těchto táborů uprchnout. Pomocí těchto technologií byli schopni zmapovat stovky zařízení po celé oblasti, čímž nejenže poskytli faktické důkazy o organizaci táborů, také upozornili na nezanedbatelnou roli, kterou technologie mohou hrát v lidských právech – jak na straně represe, tak na straně odhalování pravdy.

 

Přednáška proběhla 31. 10. 2024 v rámci výstavního projektu Svědectví prostoru, který se zaměřil na projekty využívající architektonické a prostorové analytické nástroje k vyšetřování a dokumentaci násilí, porušování lidských práv a zločinů na životním prostředí.

související s
Xinjiang Detention Camps

Absence ve Videoarchivu 4 – Artificial Intelligence

Josef Holý se věnuje tématům informační války, dezinformací a vlivu algoritmů technologických gigantů na náš život. Jak jsou a byla tato témata reflektována mezi umělci a umělkyněmi, kteří pracují s pohyblivým obrazem? Zobrazování umělé inteligence nebo umělého člověka má v historii vizuálního umění poměrně pevné místo a pojí se s mnoha etickými otázkami, které nás dnes reálně dostihly.

Černé ovce: o (ne)možnostech uchování vlnařských řemesel v lokálním kontextu včetně techniky Art Protis

Sympozium představuje místně jedinečnou textilní techniku Art Protis. Produkce tapiserií touto technikou vznikla v 60. letech minulého století a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Původně je Art Protis spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem, nese s sebou ale i témata textilního a vlnařského průmyslu, lokálního chovu vlnařských plemen ovcí a řemeslného či uměleckého zpracování.

Architektura soužití - Bellevue di Monaco

Projekt Bellevue di Monaco se nachází v několika domech v centru Mnichova. Domy měly být původně zbourány za účelem postavení luxusních bytů, záměr města však zvrátila skupina aktivistů guerillovou rekonstrukcí jednoho z bytů. Následná migrační krize roku 2015 podnítila zformování oficiálního družstva, složeného z několika stovek místních obyvatel, které si domy pronajalo a přetvořilo je na multifunkční centrum.
0:20:10

Lukáš Prokop

Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
01:02:01

Artlist:Talk – Tamara Moyzes

Cílem projektu Artlist:Talk – podobně jako i Artlistu – je zainteresované veřejnosti zprostředkovat porozumění současným uměleckým přístupům a vyjadřování, které v tomto případě doplňuje o unikátní perspektivu samotných tvůrců. Jednotliví umělci a umělkyně zastoupení v databázi Artlist tímto zároveň získávají příležitost svou tvorbu přiblížit formou samostatné přednášky, jejíž záznam pak také rozšíří a aktualizuje jejich stávající databázová hesla.