Černé ovce: o (ne)možnostech uchování vlnařských řemesel v lokálním kontextu včetně techniky Art Protis

Sympozium Černé ovce se zabývá řemeslným i průmyslovým zpracováním vlny včetně umělecké techniky Art Protis. Tato místně jedinečná textilní netkaná technika vznikla v 60. letech minulého století v Brně a po své „zlaté éře“ zažila již několik propadů jak kvalitativních, tak ideologických. Její původní až malířské výrazové kvality, blízké soudobému informelu, se později u velké části odborné i laické veřejnosti rozplynuly v přesvědčení, že se jedná pouze o nekvalitní netkanou tapiserii a kýč. Příspěvky v rámci sympozia se dotýkají nejen technických a technologických nároků Art Protisu, ale také celkové udržitelnosti a budoucnosti této techniky. Jedním z předmětů zájmu sympozia je moment, kdy přestává být samotná starost o řemeslo či tradici pouze v rukou jednotlivců a institucionalizuje se v daných oborech. Jaké byly dosavadní pokusy o udržení či rozvoj této techniky?

Art Protis je původně pevně spjatý s ovčí vlnou, která je v současnosti diskutovaným materiálem. Zároveň je momentální existence a budoucnost průmyslovějšího zpracování lokální vlny v České republice v rukou několika nadšenců, chovatelek a chovatelů. V rámci sympozia je diskutována problematika spojená se specifickou produkcí místní vlny. Vlna není pouze Merino, ale zastřešující termín pro neuvěřitelně diverzní materiál, který má mnoho podob a specifických vlastností.

Sympozium si tak klade za cíl představit komplexní pohled nejen na řemeslné, průmyslové či umělecké zpracování přírodního vlákna, ale i materiál vlny samotné. V jednom svetru, plédu či Art Protisovém díle se proplétají témata textilního a vlnařského průmyslu nebo lokálního chovu vlnařských plemen ovcí. V rámci sympozia se sešlo několik výrazných současných aktérek a aktérů k diskuzi nad současným stavem a (ne)možnostmi oživení Art Protisové techniky a lokálního vlnařského zpracovatelského řetězce. Může být ovčí vlna udržitelným, funkčním, estetickým i etickým materiálem budoucnosti?

 

Sympozium se odehrálo 1. 12. 2024 v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně jako doprovodný program výstavy Cena Jindřicha Chalupeckého 2024. Uvedly jej Judita Levitnerová s Kateřinou Žák Konvalinovou a vzniklo v rámci specifického výzkumného projektu „VLNA V SOUČASNÉM UMĚNÍ A ARCHITEKTUŘE“ na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2024.

 

Blok 1: ŘEMESLO

První blok sympozia se věnuje podmínkám designérské a řemeslné praxe. Příspěvky se zaměřují na budování potřebné infrastruktury. Blok zahrnuje příklady osobních projektů s přesahy k širší veřejnosti, tedy k problematice udržování tradic a jejich aktualizací. Přednášející se věnují tomu, jak se řemeslu u nás daří a co považují za klíčové pro jeho další rozvoj.

 

 

Prezentující a příspěvky:

Světlana Ruggiero Kulíšková: Art Protis v Itálii

Designérka, výtvarnice a pedagožka na SŠUD v Brně. Je kreativní ředitelkou v Nadaci Archa a pracuje pro Low-Beer textiles. Stojí za popularizací Art Protisu. Experimentováním s jinými materiály, než vlnou tvořila kolekce pro světové módní značky.

 

Linda Kaplanová: Textil a vlna v interiéru

Textilní designérka, vedoucí ateliéru Textilu na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové a spoluzakladatelka studia Geometr. V rámci letního semestru 2024 se ateliér textilu ve spolupráci s ateliérem K.O.V, vedeným Tadeášem Podrackým a Romanou Drdovou (nyní Kateřinou Jirsovou), společně zabývali tématem vlny a jejího zpracování. Výsledky společného umělecko-výzkumného projektu VLNA byly prezentovány na Dutch Design Week 2024. Vlna a její zpracování je i stěžejním tématem současné mezinárodní spolupráce, kterou navázali s univerzitami v Eindhovenu a Stockholmu.

 

Linda Havrlíková: Lokální zpracování vlny from scratch - od rouna k metráži a vlněnému oděvu

Textilní designérka a drobno-chovatelka ovcí. Zpracováním lokální vlny i té z vlastních ovcí vytváří nadčasovou, osobitou zakázkovou oděvní konfekci i designové metráže, za něž dostala v roce 2024 prestižní ocenění Peter Bruckner Prais. Zabývá se tématy udržitelnosti textilní produkce, slow fashion a cirkulárních principů v oděvním designu.

 

Filip Kubák: Problematika spojená s udržením tradice a řemesla v (rodinném) podniku střední velikosti

Stojí za rodinnou firmou Tkalcovna Kubák Strmilov. Tkalcovna pracuje s dlouholetou tradicí od roku 1870. V současné době se zde vyrábí především designový bytový textil. K výrobě se používají výhradně 100% přírodní materiály a to vlna, bavlna a len. Českou vlnu zpracovávají od rouna po hotový výrobek (deky, plédy, příze, aj).

Blok 2: UDRŽITELNOST

Druhý blok sleduje problematiku dlouhodobého udržování znalostí, tedy vzájemného učení se, sdílení a spolupráce. Příspěvky řeší téma vyrovnávání se s odpovědností, která často přesahuje kompetence jednotlivce. Udržitelnost je v tomto kontextu pojímána jako environmentální, pracovní ale i časový horizont užitečnosti tradičních postupů a materiálů.

 

 

Prezentující a příspěvky:

Eva Vobrová: Systémová podpora lokálního řemeslného zpracování vlny

Provozuje web a e-shop dobrodej.cz, kde nabízí vše pro kreativní a řemeslné zpracování ovčí vlny a další materiály a nástroje pro tradiční textilní řemesla, zejména pro předení, tkaní a barvení. Je členkou Svazu chovatelů ovcí a koz, v jehož rámci působí v Klubu zpracovatelů vlny. Pořádá řadu textilně-řemeslných kurzů a organizuje vlnařské slavnosti na pražském Toulcově dvoře. Dlouhodobě se zabývá udržitelností textilních řemesel a jejich systematickou podporou. Ve své vlastní tvorbě se v současnosti zaměřuje na uměleckou přízi.

 

Vladimíra Křenková: Zpracování vlny v menším rodinném podniku (minimill) a vhodná plemena vlnařských ovcí pro lokální podmínky

Členka Svazu chovatelů ovcí a koz a Klubu zpracovatelů vlny a jiných přírodních materiálů. Spolu s manželem provozují menší farmu v Jeseníkách, kde mimo jiné chovají plemeno původní Valašky. Vedle praní a zpracování vlny se věnují také volné rekultivační pastvě v okolí Pradědu a Petrových kamenů. V rámci projektu Jesenické vlnění a občanského sdružení Stránské budují menší zpracovnu surové vlny a pořádají různé řemeslné kurzy.

 

Andrea Březinová: Absence muzea textilu v Brně

Kurátorka sbírky textilu Moravské galerie.

 

 

 

Záznam z akce: Ivan Svoboda

Publikováno: 27. 12. 2024

textil technologie udržitelnost