Vůbec mne nezajímaly výstavy

umělci Isabela Grosseová
místo Galerie AVU
tagy každodennost paměť umělecké instituce umělecké vzdělávání zvuk
ůčinkující Isabela Grosseová
kamera Jan Vidlička
zvuk Jan Vidlička
střih Jan Vidlička
interview Jan Vidlička
překlad Zuzana Rousová
kategorie Reportáže
publikováno 1. 11. 2017
jazyk Česky / English
embed link icon

Výstava Vůbec mne nezajímaly výstavy je kulisou, na jejímž pozadí se odehrálo několik “slepých panelů” podle Biograficko-narativní interpretační metody (BNIM).

Řekla jste “………….”
Řekla jste “………….”
Řekla jste “………….”
Řekla jste “………….”
Řekla jste “………….” Mohla byste mi popsat jednu z těch situací kdy se to stalo poprvé.
Řekla jste “………….” Můžete mi popsat jak probíhalo to osvobození.
Řekla jste “………….” Vzpomenete si na něco z toho období kdy jste nic nedělala.
Řekla jste “………….” Mohla byste mi vyprávět něco z doby kdy jste byla jak umanutá.
Řekla jste “………….” Popsala byste mi tu dobu kdy jste se cítila sebevědomá a vyjímečná.
Řekla jste “………….” Dala byste mi příklad toho jak se budovala vaše solitérnost.
Řekl jste “……………” Vyprávějte mi jak jste chtěl být myslivcem.

související s
Vůbec mne nezajímaly výstavy

0:05:41

Galerie 105 / Neviditelné vrstvy

Každý prožitek je ovlivněn těmi předchozími, každý pohled v sobě nese ozvěny pohledů dřívějších. 
0:06:02

Galerie Síň / Tam, kde lišky dávají dobrou noc

V Galerii Síň na Židovském hřbitově v Telči vystavují umělkyně Kateřina Krupičková, Anna Dlabalová, Barbora Svitáková a umělec András Asztalos.
0:55:46

Debata s Fatos Üstek

Přednáška londýnské kurátorky Fatos Üstek organizovaná Centrem pro současné umění Praha.
0:02:42

Zatím bez názvu

Pokud vytvářím nějaký soubor, většinou pak hledám a umocňuji nějakou vlastní emoci či zkušenost v prostředí kolem sebe. Většina snímků je předem vysledovaná nebo částečně inscenovaná.
0:33:12

Mária Hlavajová

Máriina jedinečnosť, a to nielen v umeleckom svete, tkvie v jej úprimnosti a úprimnom záujme o študentstvo a umenie, v integrite, ktorá pôsobí až neochvejne, i keď sa nachádza v pozícii moci a v schopnosti nadchnúť ľudí a to najmä v časoch, kedy sa im akékoľvek snaženie zdá márne. Nie preto, že by sa ľudí snažila presvedčiť – s charizmou jej vlastnou – o nejakej dogmatickej správnosti svojho prístupu k umeniu a umeleckej tvorbe, ale preto, že predstava umenia, ktorému verí, a o ktoré bojuje, s ľuďmi rezonuje.
0:13:06