Vanda, Veronika, Milada, Apolena, Mojmír, Božena, Slavěna, Věnceslav, Valentýn, Jiřina, Ljuba, Miloslava, Gizela, Patrik, Oldřich, Lenka, Petr, Svatopluk, Matěj, Liliana, Dorota, Alexandr, Lumír, Bedřich, Anežka

Jedinečnost instalace Petra Krátkého spočívá v tom, že diváka vyzývá k přehodnocení téměř všech nejdůležitějších otázek teorie umění. S původními obrazy zachází se stejnou zvídavostí, která vedla Theo van Doesburga v jeho Kontrakompozici k překlopení Mondrianova světa o 45°. Krátký původní umělecká díla vyvlastňuje, rozkládá na jednotlivé elementy, a následně je skládá podle sebe. Nejde však nutně o deklaraci, nýbrž spíše o otázku, experiment či návrh.