Václav Magid je umělec, teoretik, kurátor a v neposlední řadě také baskytarista, v jehož aktivitách se často prolínají aspekty z těchto blízkých oblastí. Jakožto umělec stojí na silných teoretických základech, jeho kurátorské projekty bývají koncipovány jako rozsáhlý umělecký či teoretický projekt a v jeho umělecké tvorbě se setkává vizualita s hudbou, jak tomu bylo například v díle Dvanáct pohybů (2015) nebo jeho instalaci vytvořené pro výstavu finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2013. Součástí tohoto projektu byly abstraktní kresby partitur nebo také video se zhudebněnými politickými slogany. Politika, společenská témata a angažovanost se v Magidově umělecké tvorbě i teoretické práci ostatně objevuje často, jako například ve výstavě Epimenidovy lekce(Galerie Fotograf, 2014), satiricky podávajícím levicový diskurz v konfrontaci s obyčejnými detaily každodenního života, nebo ve článcích jako Rozpory aktivistického umění(Artalk.cz, 2013) či Stručné dějiny šoku(Nový Prostor, 2014). V některých jeho projektech se také zabýval kritikou uměleckého provozu a uměleckých institucí, jako například v jím kurátorované výstavě Místo pro projektv Galerii UM (2007), která poodhalovala samotné výběrové a grantové řízení.
Magid vystudoval umění na pražské Akademii výtvarných umění v ateliérech Zdeňka Berana a Jiřího Davida a poté také na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Kurta Gebauera a opět Jiřího Davida. Mimo to studoval také na Univerzitě Karlově, kde po humanitních studií pokračoval ve studiu filosofie a estetiky. Mezi lety 2012 a 2016 přednášel na brněnské Fakultě výtvarných umění na VUT, kde zároveň pracoval jako odborný asistent. Působil také na Vědecko-výzkumném pracovišti na AVU, kde mimo jiné mezi lety 2007 a 2018 stál v čele redakce Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny. V roce 2018 byl hostujícím kurátorem Galerie Kurzor v Centru pro současné umění Praha, kde představil sedmidílný cyklus nazvaný Podmínky nemožnosti.
Natálie Drtinová
