TVÁŘE Z VIDEA

Výstava představuje deset osobností z řad studentů vysokých uměleckých škol – Bratislava, Ústí nad Labem, Plzeň. Všichni studují v multimediálních ateliérech a zatím nemají vyhraněný rukopis ani médium,  kterým by se delší dobu vyjadřovali nebo se s ním stylotvorně zasnoubili. Například s videokamerou provádějí mnoho podmíněných, cílených i bezúčelných pokusů, díky čemuž vzniká mnoho automatických a postprodukčně nenáročných obrazů, které inspirovaly téma této výstavy. Instalace prezentuje výběr krátkých videí, která spojuje motiv lidské postavy, tváře a jejího spontánního, důvěrného zobrazení. Pro všechna videa je charakteristická nekomplikovaná sdělnost a zároveň určitá absence formy, protože použité médium videa tu má spíše jen pomocnou funkci. Kamera jen volně zaznamenává osobní performance nebo rozhovor s jinou osobou podobně jako fotoaparát zachycuje svůj objekt. Pohyblivé obrazy tu mají minimálně pohyblivý rámec a nemají strukturu sekvence, ale spíše kondenzace natočeného záběru (řazení kratších záběrů za sebou), anebo jsou zcela beze střihu. Obrazy nelze přesně žánrově vymezit. Pohybují se někde mezi amatérskou fotografickou momentkou, dokumentem, reprodukcí, portrétem nebo autoportrétem. Jelikož se tu principy filmové montáže obchází jakoby ve prospěch statického obrazu, je důležitým centrálním doplňkem této výstavy kinetický objekt Lukáše Kellnera. Houpačka je nostalgickým náčiním a účinným zařízením zesilujícím naše vnímání. Pokud na ní sedíme a pohybujeme se prostorem sem a tam, dokáže nám navodit umělý stav podobný halucinaci nebo sledování skutečného filmu.

související s
TVÁŘE Z VIDEA

0:20:41

Chození - Kateřina Svatoňová

Většina lidí si akademickou práci představí jako těžkopádné stoupání po strmém schodišti slonovinové věže. Má své jasné hierarchie, formální uspořádání a psaná i nepsaná pravidla. Vyžaduje preciznost, odstup a píli. To vše je často pravda a někdy i nutnost. Málokdo si proto zpravidla myslí, že by teorie byla strhující nebo napínavá. Práce Kateřiny Svatoňové nám však ukazuje, že teorie je především dobrodružství.

Showcase 01 | Sissel Mutale Bergh: Elmie

Umělkyně Sissel Mutale Bergh popisuje svůj nejnovější film s názvem Elmie, což v sámštině znamená „nebe“, „vzduch“ nebo „bouře“, jako dokumentární báseň a lamentaci nad vzduchem, dýcháním, ptáky, horami a větrnou energií. Několik let sledovala výstavbu průmyslových větrných elektráren - i odpor proti nim - ve Fosenu, jižní oblasti známé tradičním chovem sobů v Åerjel Fovsen Njaarke Sijte.
0:14:59

REPKA

Video redakčního kolektivu Artyčok.tv nastavuje satirickou formou kritické zrcadlo své vlastní, nejen autorské práci. Mýtus geniálních bytostí z uměleckého světa, které nerušeně a svobodně tvoří lepší obraz všehomíra, těžkopádně a setrvale nabourává neodbytný leč skutečný svět, plný excelových tabulek, nevyřízených mailů, monitorovacích a výročních zpráv.

Showcase 02 | Salka Tiziana: All Sounds Within

V srdci Madridu leží po bouři klidný, byť zpustošený lesopark. Pastevectvo, ovce a psi se procházejí mezi větvemi vyvrácených stromů. V ptačím zpěvu, třepotu listí a šumu okolního velkoměsta se může jednoduše ztratit soustředěný šepot stáda. Staré zdi i nové bariéry uzavírají toto území. V noci se jeho hranice na vrcholu kopce rozplývají. Pod černou oblohou se vynořují obrysy jeho obyvatel. Země rezonuje a město se třpytí.